Billy Halop, narozen 11. února 1920 v New Yorku, zemřel 9. listopadu 1976 v Hollywoodu, byl americký herec, který se proslavil především jako jeden z původních členů skupiny mladých herců známých jako Dead End Kids. Počátky kariéry Halop pocházel z umělecké rodiny – jeho matka byla tanečnice a sestra Florence Halopová byla herečkou působící v rozhlase a televizi. Jeho herecká kariéra začala již ve 30. letech, kdy účinkoval v rozhlasových pořadech. V roce 1933 získal hlavní roli Bobbyho Bensona v populárním rozhlasovém pořadu The H-Bar-O Rangers. V letech 1934 až 1937 hrál Dicka Kenta v rozhlasovém seriálu Home Sweet Home. Během studií na Professional Children's School v New Yorku byl obsazen do role Tommyho Gordona v broadwayské inscenaci hry Sidneyho Kingsleyho Dead End v roce 1935. Hollywoodský průlom Zásadní zlom v jeho kariéře přišel v roce 1937, kdy byl spolu s ostatními mladými herci z broadwayské inscenace Dead End přiveden do Hollywoodu producentem Samuelem Goldwynem, který natočil filmovou verzi této hry. Film Dead End se stal obrovským hitem a odstartoval Halopovu filmovou kariéru. V následujících letech se stal vůdčí osobností skupiny mladých herců známých jako Dead End Kids, kteří účinkovali v sérii filmů pro Universal Studios pod označením Dead End Kids/Little Tough Guys. Vrchol filmové kariéry Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Angels with Dirty Faces (1938), kde hrál postavu Soapyho po boku Jamese Cagneyho. Tento film byl nominován na tři Oscary a stal se jedním z nejznámějších snímků, ve kterých Halop účinkoval. Dalším významným filmem byl Hell's Kitchen (1939), kde ztvárnil postavu Tonyho Marca. V roce 1940 si zahrál roli šikanátora Harryho Flashmana ve filmu Tom Brown's School Days, kde předvedl svůj herecký talent s anglickým přízvukem po boku Cedrica Hardwickea a Freddieho Bartholomewa. Během tohoto období byl Halop považován za jednu z vůdčích osobností Dead End Kids, ačkoli později tvrdil, že jeho vyšší plat ve srovnání s ostatními členy skupiny přispěl k napětí mezi nimi. Poválečná kariéra Po službě v americké armádě během druhé světové války, kde působil v Signal Corps, zjistil, že pro role, které ho proslavily, je již příliš starý. Jeho filmová kariéra začala upadat. V roce 1946 byl ve věku 26 let nucen hrát v levné imitaci East Side Kids ve studiu PRC s názvem Gas House Kids. Po válce se objevil ve filmech jako Dangerous Years (1947) a Challenge of the Range (1949), ale většinou dostával pouze menší role v béčkových filmech. Osobní problémy a změna kariéry Halopova kariéra byla poznamenána řadou manželských a finančních problémů a celoživotním bojem s alkoholismem. Byl nejméně čtyřikrát ženatý. Jeho třetí manželství v roce 1960 se Suzanne Roe, která trpěla roztroušenou sklerózou, mu poskytlo nové dovednosti v oblasti ošetřovatelství. Tyto zkušenosti později využil k získání kvalifikace zdravotního bratra a pracoval v nemocnici St. John's Hospital v Malibu v Kalifornii. V 50. letech také pracoval jako prodejce elektrických sušiček pro společnost Leonard Appliance Company v Los Angeles a byl dokonce oceněn jako "Nejkreativnější prodejce v USA" Národní asociací výrobců. Televizní comeback V 70. letech zažil Halop návrat do světa showbyznysu díky opakující se roli Berta Munsona, majitele taxislužby a blízkého přítele Archieho Bunkera v populárním televizním seriálu All in the Family. Tato role mu přinesla novou popularitu a objevil se celkem v deseti epizodách mezi lety 1971 a 1975. Kromě toho se příležitostně objevoval v menších rolích v různých televizních pořadech jako Racket Squad, The Cisco Kid, The Jack Benny Program, Wagon Train a The Andy Griffith Show. Závěr života Po dvou srdečních záchvatech podstoupil Halop na podzim roku 1971 operaci srdce. V době své smrti pracoval na autobiografii s názvem There's No Dead End. Billy Halop zemřel 9. listopadu 1976 ve věku 56 let na infarkt v Hollywoodu a je pohřben na hřbitově Mount Sinai Memorial Park Cemetery v Los Angeles.

Hříšní andělé