William Haines

William Haines (2. ledna 1900 – 26. prosince 1973) byl americký herec a interiérový designér. Narodil se ve Stauntonu ve Virginii jako Charles William Haines, třetí dítě George Adama Hainese, výrobce doutníků, a Laury Virginie Hainesové. Rané období a cesta k filmu Haines již od dětství projevoval zájem o divadlo a film, trávil hodiny sledováním němých filmů v místních kinech. Ve čtrnácti letech utekl z domova a usadil se nejprve v Richmondu a později v Hopewellu ve Virginii, kde pracoval v továrně DuPont. V roce 1915 se přestěhoval do New Yorku, kde se začlenil do rozvíjející se gay komunity v Greenwich Village. V roce 1922 byl objeven talentovým skautem a podepsal smlouvu se společností Goldwyn Pictures, která se později stala součástí Metro-Goldwyn-Mayer (MGM). Vzestup filmové hvězdy Hainesova kariéra začala pomalu, zpočátku hrál v malých a nevýznamných rolích. Jeho první významnou rolí byla postava ve filmu Three Wise Fools (1923). Skutečný průlom však přišel s filmem The Midnight Express (1924), který získal vynikající recenze. Definitivní hvězdou se stal díky filmu Brown of Harvard (1926), kde ztvárnil arogantního, ale nakonec sympatického mladíka. Tato role upevnila jeho typickou filmovou personu – vtipného, sebevědomého a trochu drzého mladého muže, který se do konce filmu polepší. Vrchol kariéry Koncem 20. let patřil Haines k nejpopulárnějším hercům Hollywoodu. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří Tell It to the Marines (1926) s Lonem Chaneym, Spring Fever (1927), West Point (1928) a Show People (1928), kde hrál po boku Marion Davies pod režijním vedením Kinga Vidora. V tomto období byl často obsazován s Joan Crawfordovou nebo Anitou Page. V roce 1928 úspěšně přešel do éry zvukového filmu rolí v částečně mluveném snímku Alias Jimmy Valentine. Jeho první plně zvukový film Navy Blues byl uveden následujícího roku. V roce 1930 byl podle průzkumu Quigley Poll, který sledoval návštěvnost kin, vyhodnocen jako největší filmová hvězda v zemi. Konec herecké kariéry Přestože Haines úspěšně přešel do éry zvukových filmů, jeho kariéra začala na počátku 30. let upadat. Rozhodující zlom přišel v roce 1933, kdy byl zatčen v losangeleském YMCA s námořníkem. Louis B. Mayer, šéf studia MGM, mu dal ultimátum: buď vstoupí do fingovaného manželství, nebo ukončí svůj vztah s Jimmiem Shieldsem, svým životním partnerem. Haines odmítl popřít svou homosexualitu a zvolil si Shieldse, což vedlo k ukončení jeho smlouvy s MGM. Natočil ještě několik filmů pro menší studia, přičemž jeho posledním snímkem byl The Marines Are Coming (1934). Druhá kariéra Po odchodu z filmového průmyslu zahájil Haines s Jimmiem Shieldsem úspěšnou kariéru v oblasti interiérového designu a prodeje starožitností. Mezi jejich první klienty patřili přátelé z Hollywoodu jako Joan Crawfordová, Gloria Swansonová, Carole Lombardová a Marion Daviesová. Postupně se stali vyhledávanými designéry pro hollywoodskou elitu. Jejich klientela zahrnovala i Jacka L. Warnera, Betsy Bloomingdaleovou a později i Ronalda a Nancy Reaganovy, když byl Reagan guvernérem Kalifornie. Haines se podílel i na výzdobě rezidence Waltera a Leonore Annenbergových "Sunnylands" v Rancho Mirage a na renovaci Winfield House v Londýně, kde Walter Annenberg působil jako americký velvyslanec. Osobní život a odkaz Haines a Shields zůstali spolu 47 let až do Hainesovy smrti na rakovinu plic v prosinci 1973. Joan Crawfordová je označila za "nejšťastnější manželský pár v Hollywoodu". Zlomený Shields spáchal sebevraždu tři měsíce po Hainesově smrti. William Haines je dnes uznáván jako jedna z prvních otevřeně homosexuálních hvězd Hollywoodu, která odmítla skrývat svou identitu i za cenu ztráty filmové kariéry. Jeho příběh inspiroval divadelní hru The Tailor-Made Man, která byla později adaptována i jako muzikál. Hainesův odkaz žije nejen v jeho filmech, ale i v jeho designérské práci, která ovlivnila styl známý jako Hollywood Regency.