Gösta Gustafson

Gösta Gustafson (15. listopadu 1886, Haga, Göteborg, Švédsko – 19. ledna 1963) byl švédský divadelní a filmový herec, který se proslavil svou dlouholetou kariérou ve švédské kinematografii. Raná kariéra Gösta Artur Gustafson, jak znělo jeho celé jméno, začal svou hereckou dráhu v divadle, kde působil několik desetiletí. Jeho filmová kariéra se rozběhla koncem 10. let 20. století, kdy se objevil v několika významných švédských němých filmech. Mezi jeho první role patřila postava studenta ve filmu Thomas Graals bästa barn (Marriage à la Mode) z roku 1918. Spolupráce s významnými režiséry V roce 1919 se Gustafson objevil ve dvou významných filmech - jako návštěvník okresního soudu ve filmu Ingmarssönerna (Dawn of Love) a jako pomocný kněz v oceňovaném díle Herr Arnes pengar (Sir Arne's Treasure), které režíroval jeden z nejvýznamnějších švédských filmařů Mauritz Stiller. Tato spolupráce pokračovala i v následujících letech, kdy se Gustafson objevil v malé roli inspektujícího kněze ve filmu Gösta Berlings saga (The Saga of Gösta Berling) z roku 1924, který znamenal průlom v kariéře mladé Grety Garbo. Filmová kariéra ve 30. a 40. letech Ve 30. letech si Gustafson zahrál například roli Jacoba Söderberga ve filmu Kärlek och landstorm (1931). Jeho kariéra pokračovala i ve 40. letech, kdy ztvárnil jednu ze svých nejvýznamnějších rolí - otce Karin Eghila Sjunnessona ve filmu Harald Handfaste (1946). Tento dobrodružný a dramatický film režírovaný Hampe Faustmanem se odehrává ve Švédsku 15. století a vypráví příběh bojovníka proti útlaku cizích správců, který se stává vůdcem skupiny lapků. Vrchol kariéry v poválečném období V roce 1948 se Gustafson objevil ve filmu Lars Hård, opět pod režijním vedením Hampe Faustmana. Ačkoliv zde hrál menší roli vězně, film patří mezi jeho známější díla. Jedním z vrcholů jeho kariéry byla role ve filmu Flicka och hyacinter (Girl with Hyacinths) z roku 1950, který režíroval Hasse Ekman. Tento mysteriózní drama sleduje příběh mladé ženy, která spáchá sebevraždu a zanechá všechen svůj majetek sousedovi, jenž se následně snaží odhalit důvody jejího činu. Pozdní kariéra Na počátku 50. let se Gösta Gustafson objevil v několika významných filmech švédské kinematografie. V roce 1951 ztvárnil roli Fredrika Larssona, strýce Kerstin, v romantickém dramatu Hon dansade en sommar (One Summer of Happiness) režiséra Arne Mattssona. Film získal Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu a vzbudil kontroverze svým zobrazením nahoty a dospívající sexuality. V roce 1953 si zahrál menší roli účetního Forsberga ve filmu Sommaren med Monika (Summer with Monika), který režíroval Ingmar Bergman. Tento film, v němž hlavní role ztvárnili Harriet Andersson a Lars Ekborg, se stal jedním z nejznámějších Bergmanových raných děl a přispěl k mezinárodnímu renomé švédské kinematografie. Odkaz Gösta Gustafson během své dlouhé kariéry ztvárnil desítky filmových rolí, často menších, ale vždy charakteristických. Spolupracoval s nejvýznamnějšími švédskými režiséry své doby, včetně Mauritze Stillera, Hampe Faustmana, Hasse Ekmana a Ingmara Bergmana. Jeho filmografie zahrnuje více než 60 filmů, což z něj činí jednoho z nejplodnějších švédských herců první poloviny 20. století. Zemřel 19. ledna 1963 ve věku 76 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví, které je nedílnou součástí zlaté éry švédského filmu.