Aleksandr Goloborodko

5.8

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Aleksandr Goloborodko
Aleksandr Aleksandrovič Goloborodko, narozen 28. září 1938 v Dněprodzeržinsku (dnes Ukrajina), je sovětský a ruský herec divadla a filmu, nositel titulu Národní umělec RSFSR (1988). Goloborodko začal svou cestu k herectví již v dětství, kdy působil jako nápověda v amatérském divadle. Jeho otec, ačkoliv byl prostým elektrikářem, byl vášnivým milovníkem ukrajinského dramatu a divadlo bylo hlavním cílem jeho života. Přepracovával slavné klasické hry, inscenoval je na malém jevišti venkovského klubu, sám maloval kulisy a do představení zapojoval i Aleksandrovu matku a přátele. Mladý Aleksandr napovídal při všech těchto představeních, což v něm probudilo lásku k divadlu. V roce 1960 absolvoval Kyjevský divadelní institut Karpenka-Karého (kurz Marjana Krušelnického a Aleksandra Fomina). Během studia ztvárnil role profesora Okajemova ve hře "Mašenka" od Afinogenova a Jegora v "Dětech slunce" od Maxima Gorkého. Po absolvování studia byl přijat do souboru Krymského ruského dramatického divadla Gorkého. Od roku 1971 se stal členem Kyjevského divadla Lesi Ukrajinky. V roce 1976 přijal pozvání Michaila Carjova a přestěhoval se do Malého divadla v Moskvě. V roce 1985 se připojil k souboru Moskevského městského divadla. Během své divadelní kariéry získal v roce 1977 Státní cenu SSSR za roli ve hře "Byli herci". Svůj filmový debut uskutečnil v roce 1967 ve sci-fi snímku Tumannost Andromedy (Mlhovina v Andromedě), kde ztvárnil postavu Rena Boze. Film byl natočen podle stejnojmenného románu Ivana Jefremova a vypráví o posádce kosmické lodi, která je uvězněna na neznámé planetě. Snímek byl původně zamýšlen jako první díl série, ale další části již nebyly nikdy natočeny. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří ztvárnění generála Konstantina Rokossovského ve válečném filmu Bitva za Moskvu (1985), režiséra Jurije Ozerova. Tento dvoudílný sovětský válečný epos zachycuje klíčové momenty obrany Moskvy během druhé světové války. Goloborodko se k roli Rokossovského vrátil i v dalším Ozerovově válečném filmu Stalingrad (1990), který byl pokračováním Bitvy za Moskvu a zobrazoval rozhodující bitvu druhé světové války očima vojáků a důstojníků z obou stran konfliktu. V historickém dramatu Tsarskaya okhota (Carský lov, 1990) režiséra Vitalije Melnikova ztvárnil Goloborodko postavu Grigorije Orlova. Film vypráví příběh z roku 1775, kdy Kateřina II. posílá hraběte Orlova, aby zajal a přivedl do Ruska údajnou pretendentku na ruský trůn, která o sobě tvrdí, že je dcerou carevny Alžběty. Aleksandr Goloborodko je prezidentem Mezinárodního filmového festivalu "Sozvezdie" (Souhvězdí) a viceprezidentem Cechu filmových herců Ruska. Jeho dcera Oksana Goloborodko je herečka a televizní moderátorka. Během své dlouhé kariéry se Goloborodko etabloval jako respektovaný herec, který dokázal přesvědčivě ztvárnit jak historické postavy, tak i role v současných dramatech.


Aleksandr Goloborodko: Filmy a pořady 32


Dodatečné informace

Narození:
28. 9. 1938

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.