Rochus Gliese

Rochus Gliese se narodil 6. ledna 1891 v Berlíně a stal se jedním z nejvýznamnějších německých výtvarníků a režisérů němého filmu. Absolvoval v roce 1911 Kunstgewerbeschule v Berlíně a začal svou kariéru jako divadelní scénograf. Jeho talent si všiml Paul Wegener, který ho najal k navrhování sochařských konstrukcí pro film The Golem z roku 1914. Spolupráce s Paulem Wegenerem a rané filmy Rochus Gliese se stal klíčovým spolupracovníkem Paula Wegenera při realizaci filmů o Golemovi. V roce 1917 spolurežíroval s Wegenerem film The Golem and the Dancing Girl, který byl jedním z prvních hororových parodií v dějinách kinematografie. Pro slavný film The Golem z roku 1920 navrhoval kostýmy, zatímco scénografii vytvořil Hans Poelzig. Tento film se stal jedním z nejvýznamnějších děl německého expresionismu a Gliese k němu přispěl svým charakteristickým výtvarným stylem. Režisérská kariéra a významné filmy Rochus Gliese režíroval celkem 18 filmů a zároveň působil jako výtvarník na více než dvaceti snímcích. Mezi jeho nejznámější režisérské práce patří Brüder z roku 1923, Komödie des Herzens z roku 1924 a Die schöne Prinzessin von China z roku 1917. Jeho posledním režisérským dílem byl film Chasing Fortune z roku 1930, po kterém se soustředil především na výtvarnou stránku filmů. Spolupráce s F.W. Murnauem a Oscar za Sunrise Nejslavnější kapitolou Glieseho kariéry se stala spolupráce s režisérem F.W. Murnauem. Gliese vytvořil monumentální scény pro film Finances of the Grand Duke z roku 1924, který byl Murnauovou jedinou komedií. Vrcholem jejich spolupráce bylo vytvoření nádherných scén na backlotu Fox Hills pro Murnauův klasický film Sunrise z roku 1927. Když Murnau odešel na konci dvacátých let do USA, Gliese ho následoval. Za svou práci na filmu Sunrise byl nominován na Oscara za nejlepší výpravu, což bylo jedno z prvních udělení této kategorie v historii Akademie. Pozdější kariéra a odkaz Po roce 1930 Gliese pokračoval v práci za kamerou až do třicátých let a v padesátých letech, přičemž jeho posledním dílem byl film Fidelio z roku 1955, kde pracoval jako dekoratér. V průběhu let zastával prestižní pozice v divadlech v Berlíně, Vídni a Postupimi, v roce 1970 odešel do důchodu a o tři roky později obdržel Německou filmovou cenu za celoživotní dílo. Rochus Gliese zemřel 22. prosince 1978 v Berlíně, zanechav po sobě významný odkaz v oblasti filmové výpravy a německého expresionistického filmu.