Lucile Gleason

Lucile Gleason (rozená Webster; 6. února 1888, Pasadena, Kalifornie, USA – 18. května 1947, Brentwood, Kalifornie) byla americká divadelní a filmová herečka, která se významně zapsala do historie Hollywoodu nejen svými hereckými výkony, ale i aktivitami v oblasti filmového průmyslu. Počátky kariéry a divadelní úspěchy Lucile Webster začala svou hereckou kariéru již v dospívání, kdy působila v divadelní společnosti svého otce. Její profesionální dráha nabyla na významu po sňatku s hercem Jamesem Gleasonem v roce 1905 v Oaklandu v Kalifornii. Skutečný divadelní úspěch přišel v New Yorku s inscenací The Shannons of Broadway (1927), kterou napsal její manžel. Tato hra se později stala základem pro stejnojmenný film z roku 1929, který znamenal začátek její filmové kariéry. Filmová kariéra Lucile Gleason se na filmovém plátně poprvé objevila v roce 1929 a aktivně se věnovala herectví až do roku 1945. Mezi její první filmy patřily The Shannons of Broadway (1929), Girls About Town (1931) a Pagan Lady (1931). V průběhu 30. let se její filmografie rozšířila o snímky jako Girl of the Rio (1932), Don't Bet on Love (1933) a A Successful Failure (1934). Významné role ztvárnila ve filmech Beloved (1934), Klondike Annie (1936) s Mae West a v hudební komedii Rhythm on the Range (1936) s Bingem Crosbym. Objevila se také v komedii The Ex-Mrs. Bradford (1936) s Williamem Powellem a ve filmech First Lady (1937) a Red Lights Ahead (1937). Higgins Family a rodinná spolupráce Zvláštní kapitolou v její kariéře byla série filmů o rodině Higginsových, kterou natáčela společně se svým manželem Jamesem a synem Russellem. První film této série, The Higgins Family, byl uveden v roce 1938 a Lucile v něm ztvárnila postavu Lil Higginsové. Příběh se točil kolem jejího účinkování ve dvou rozhlasových pořadech, které ohrožovaly reklamní podnikání jejího manžela. Rodina Gleasonových společně natočila sedm z celkových devíti filmů této série, přičemž poslední s jejich účastí byl Petticoat Politics z roku 1941. Mezi další filmy této série patřily Should Husbands Work? (1939) a Grandpa Goes to Town (1940). Pozdější kariéra a významné filmy V pozdějších letech své kariéry se Lucile Gleason objevila v mysteriózním snímku The Gay Falcon (1941) s Georgem Sandersem, v komedii Take It Big (1944) a ve westernu Roye Rogerse Don't Fence Me In (1945). Její poslední filmovou rolí byla postava paní Al Henryové ve filmu The Clock (1945) s Judy Garlandovou, kde opět hrála po boku svého manžela Jamese. Celkem se během své kariéry objevila ve 35 filmech. Mimoprofesní aktivity a odkaz Kromě herectví byla Lucile Gleason aktivní i v organizačních strukturách filmového průmyslu. Byla první pokladnicí Cechu filmových herců (Screen Actors Guild) a jednou ze dvou žen mezi 21 zakládajícími členy této organizace. Působila také jako viceprezidentka SAG a byla členkou hollywoodské organizace U.S.O. a Rady pro služby veteránům. V roce 1947 byla jmenována Matkou roku při příležitosti Dne matek pořádaného U.S.O. Ve 30. letech zasedala v poradním výboru Federálního divadelního projektu a několikrát se neúspěšně ucházela o politickou funkci, včetně kandidatury do Sněmovny z 59. okrsku v Kalifornii v roce 1944. Lucile Gleason byla manželkou herce Jamese Gleasona a matkou herce Russella Gleasona (1908-1945), jehož nejvýznamnější rolí byla postava vojína Müllera v oscarovém filmu All Quiet on the Western Front (1930). Lucile Gleason zemřela ve spánku 18. května 1947 ve věku 59 let ve svém domě v Brentwoodu v Kalifornii, pravděpodobně na srdeční chorobu.