Hans Christian Blech

Hans Christian Blech, narozen 20. února 1915 v Darmstadtu v Německu, zemřel 5. března 1993 v Mnichově, byl významný německý filmový, divadelní a televizní charakterní herec, který dosáhl úspěchu jak v Německu, tak v Hollywoodu. Počátky kariéry a vzdělání Hans Christian Blech absolvoval německou Státní hereckou konzervatoř. Svou divadelní kariéru zahájil v roce 1937 v divadle v Kielu, následovala angažmá ve Freiburgu a v Městském divadle v Lipsku. Jeho hereckou dráhu přerušila druhá světová válka, kdy byl v roce 1940 povolán do armády a odvelen na východní frontu. Charakteristické jizvy ve tváři, které se staly jeho poznávacím znamením, nezískal ve válce, jak se často mylně uvádělo, ale při autonehodě na náměstí Luisenplatz v Darmstadtu, když mu bylo 14 let. Po čtyřech letech na ruské frontě zůstal v sovětském zajetí až do roku 1947. Divadelní kariéra Po návratu z války byl v roce 1947 angažován do mnichovského Komorního divadla, kde působil až do roku 1955. Během své kariéry se stal vyhledávaným divadelním hercem a vystupoval na významných německých a evropských scénách v Hamburku, Berlíně, Curychu, Frankfurtu, Stuttgartu a Vídni. Měl příležitost spolupracovat s významnými osobnostmi divadelního světa, včetně Bertolta Brechta a Fritze Kortnera. Mezi jeho nejvýraznější divadelní role patřila postava Woyzecka, která mu přinesla značný ohlas. Filmová kariéra v Německu Filmového debutu se dočkal v roce 1948 ve snímku Blumova aféra (Affaire Blum), kde ztvárnil postavu vraha Gablera. Díky svým fyzickým dispozicím a výraznému vzhledu hrál ve filmu převážně záporné postavy, často německé vojáky. Významným zlomem v jeho kariéře bylo objevení pro film slavným režisérem Emilem Janningsem v roce 1939, ačkoliv plánovaný projekt Der letzte Appell nebyl kvůli vypuknutí války dokončen. V 50. letech se stal významnou tváří nového německého filmu a vytvořil řadu pozoruhodných rolí. Mezi jeho významné německé filmy patří série 08/15 (1954-1955), kde ztvárnil postavu Wachtmeistera Platzeka, a Kinder, Mutter und ein General (1955). Mezinárodní úspěch Hansovi se podařilo proniknout i do Hollywoodu, kde debutoval v roce 1951 ve filmu Decision Before Dawn, kde hrál seržanta Rudolfa Bartha přezdívaného "Tiger". Stejně jako v Německu, i v anglicky mluvených filmech dostával převážně role německých vojáků. Výraznou roli ztvárnil ve válečném velkofilmu The Longest Day (1962), kde hrál majora Wernera Pluskata. Mezi jeho další významné hollywoodské filmy patří Morituri (1965) s Marlonem Brandem, kde výjimečně hrál odbojáře, Battle of the Bulge (1965) s Henrym Fondou a The Bridge at Remagen (1969). Zaujal také rolí soudce ve francouzském thrilleru Les Innocents aux mains Sales (1978) s Rodem Steigerem, kde byl však předabován do francouzštiny. Pozdější kariéra V 70. letech pokračoval v intenzivní filmové práci a objevil se v řadě významných evropských produkcí. Mezi jeho filmy z tohoto období patří Der Scharlachrote Buchstabe (1972), životopisné drama Giordano Bruno (1973) s Gianem Mariou Volontem a mysteriózní thriller La Chair de l'orchidee (1974) s Charlotte Rampling. Významná byla také jeho role ve filmu Messer im Kopf (1978) s Brunem Ganzem. V 80. letech se objevil ve filmech jako Looping (1981) a Der Zauberberg (1982). Závěr života Hans Christian Blech zůstal herecky aktivní i ve vysokém věku. Jeho posledním filmem byl Wer zu spät kommt - Das Politbüro erlebt die deutsche Revolution (1990), natočený rok před jeho smrtí. Zemřel 5. března 1993 v Mnichově ve věku 78 let a byl pohřben v rodném Darmstadtu na Starém hřbitově (Alter Friedhof). Odkaz Hans Christian Blech patří mezi nejvýznamnější německé charakterní herce své generace. Jeho schopnost ztvárňovat komplexní, často rozporuplné postavy, mu zajistila místo jak v německé, tak v mezinárodní kinematografii. Díky svému výraznému vzhledu a přesvědčivému hereckému projevu se stal nezaměnitelnou tváří poválečného německého a evropského filmu.