Fedele Gentile

Fedele Gentile, narozen 28. ledna 1908 v Montenero di Bissaccia v Itálii, byl italský filmový herec a produkční manažer. Jeho herecká kariéra se rozvinula především v italské kinematografii, kde se proslavil rolemi ve filmech jako Il magnifico gladiatore (1964), The Vengeance of Ursus (1961) a The Pirate and the Slave Girl (1959). Počátky kariéry Fedele Gentile zahájil svou filmovou kariéru již v roce 1936 filmem Cavalleria, kde se objevil po boku Amedea Nazzariho, s nímž později spolupracoval na celkem osmi filmech. V následujících letech se objevil v několika významných italských produkcích včetně filmů Crispino e la comare (1938), Follie del secolo (1939) a Capitan Fracassa (1940). V roce 1940 také účinkoval ve filmu Il ponte di vetro, kde hrál společně s Rossanem Brazzim. Válečné období Významným milníkem v jeho kariéře byl film Bengasi z roku 1942, který patří mezi jeho nejznámější díla. V tomto období se objevil také v dalších filmech jako Fedora (1942) a Souls in Turmoil (1942). Během válečných let pokračoval v herecké činnosti a v roce 1943 účinkoval ve filmu Gente dell'aria. Následně se objevil v Il treno crociato (1943). Poválečná tvorba Po skončení druhé světové války Gentile pokračoval v aktivní herecké kariéře. Mezi jeho poválečné filmy patří The Ten Commandments (1945), The Whole City Sings (1945), The Opium Den (1947) a Eleonora Duse (1947). S hercem Otellem Tosem spolupracoval na deseti filmech, přičemž jejich poslední společný projekt byl Il corriere di ferro z roku 1948. V témže roce se objevil také ve filmu Eleven Men and a Ball. 50. léta V 50. letech Gentile rozšířil svou filmografii o snímky jako The Two Sisters (1950), The Black Captain (1951), Lorenzaccio (1951) a Il romanzo della mia vita (1952). S hercem Cirem Berardim natočil sedm filmů, přičemž jejich poslední společnou prací byl Maschera nera z roku 1952. V následujících letech se objevil ve filmech My Life Is Yours (1953), Condemned to Hang (1953), Naples Is Always Naples (1954) a Barrier of the Law (1954). V roce 1956 začal spolupracovat s hercem Andreou Aurelim ve filmu Giovanni dalle bande nere. Ve stejném roce účinkoval také ve filmu Supreme Confession. Éra historických velkofilmů Konec 50. let a 60. léta představovala pro Gentileho období účinkování v populárních historických a dobrodružných filmech. V roce 1958 se objevil ve filmu Herod the Great a následně v Devil's Cavaliers (1959). V roce 1959 účinkoval také ve filmu Il mondo dei miracoli, který byl jeho posledním společným projektem s herci Renatem Chiantonim a Amedeem Nazzarim. Ve stejném roce se objevil i ve filmu Juke box urli d'amore. Vrchol kariéry v 60. letech V roce 1960 Gentile ztvárnil roli ve filmu Knight of 100 Faces (Il cavaliere dai cento volti), který byl jeho posledním společným projektem s hercem Giuliem Battiferrim. Mezi jeho významné filmy z tohoto období patří Caesar The Conqueror (1962), kde ztvárnil jednu ze svých pamětihodných rolí. Tento film, v originále známý jako Giulio Cesare il conquistatore delle Gallie, byl také jeho posledním společným projektem s herci Carlem Tamberlanim a Neriem Bernardim. V roce 1964 se objevil v roli Arminia ve filmu The Magnificent Gladiator (Il magnifico gladiatore), který režíroval Alfonso Brescia. Film vypráví příběh Attala, který je zajat římskými vojáky na hranicích během vlády Galliena a přiveden do Říma, kde je nucen bojovat v aréně jako gladiátor, ale zaplete se do spiknutí s cílem svrhnout císaře. Ve stejném roce účinkoval také ve filmu La rivolta dei pretoriani. V roce 1965 se objevil ve filmu Vengeance of the Vikings. Závěr kariéry V roce 1968 Gentile účinkoval ve filmu Giurò... e li uccise ad uno ad uno... Piluk il timido, který byl jeho posledním společným projektem s hercem Attiliem Dottesiem. V roce 1971 se objevil ve filmu Drummer of Vengeance. Ve stejném roce také účinkoval ve filmu Il giorno del giudizio, který byl jeho posledním společným projektem s Rossanem Brazzim. Jeho posledním známým filmem byl Quando i califfi avevano le corna z roku 1973, kde se naposledy objevil po boku Andrey Aureliho. Fedele Gentile zemřel 16. prosince 1993 v Římě ve věku 85 let.