Pauline Garon

Pauline Garon, narozená 9. září 1901 v Montréalu v Québecu v Kanadě, byla kanadsko-americká herečka němého a zvukového filmu a divadla. Zemřela 30. srpna 1965 v San Bernardinu v Kalifornii. Dětství a vzdělání Pauline Garon, celým jménem Marie Pauline Garon, byla nejmladší z jedenácti dětí Pierra-Augusta Garona a Victorie Connickové. Měla francouzsko-irské kořeny a kanadskou národnost. Její otec nejprve pracoval pro kanadskou poštovní službu a později v pojišťovací agentuře, kde si vydělal dostatek peněz, aby mohl svou nejmladší dceru poslat do prestižní školy Couvent Sacré-Coeur (Klášter Nejsvětějšího Srdce) v Montréalu, kde studovala sedm let. Angličtinu se naučila až v deseti letech a stala se první absolventkou této instituce, která se věnovala divadlu. Začátky kariéry Když jí bylo necelých 20 let, utekla do New Yorku, aby se stala herečkou. Po úspěšném působení na Broadwayi v hrách jako "Buddies" a "Sonny" debutovala ve filmu buď jako dvojnice Dorothy Gishové nebo v malé roli ve snímku Remodeling Her Husband (1920). Svou první významnou filmovou roli získala následující rok jako snacha Williama H. Tookera ve filmu The Power Within (1921). Také působila jako dvojnice herečky Sylvie Breamerové ve filmu Doubling for Romeo (1921). Vzestup ke slávě V roce 1922 její hvězda stoupala: byla hlavní představitelkou po boku Owena Moorea ve filmu Reported Missing a ztvárnila mladou dívku v oceňované adaptaci filmu Sonny režiséra Henryho Kinga. V tomto filmu hrála po boku Richarda Barthelmesse v roli Florence Crosbyové, což ji přivedlo na pokraj hvězdné slávy. Garon byla vybrána pro tuto roli poté, co ji King viděl v divadelním představení na Broadwayi. Zlatá éra V roce 1923 byla označena za nový objev Cecila B. DeMilla, který ji obsadil do filmu Adam's Rib, kde ztvárnila roli Mathildy Ramsayové. V tomto snímku se předvedla jako svůdná dcera postavy Anny Q. Nilssonové, přičemž působila velmi půvabně. Ve stejném roce byla také vybrána mezi WAMPAS Baby Stars, což bylo ocenění pro nadějné mladé herečky. Režisér King Vidor ji poté obsadil do filmu Wine of Youth (1924), kde hrála sexuálně experimentující, gin milující debutantku, a svým výkonem zastínila hlavní hvězdu filmu. Vrchol kariéry Až do konce dvacátých let byla Pauline Garon populární představitelkou tzv. "flappers" (moderních dívek 20. let) a hvězdou druhé kategorie. Hrála ve více než 20 filmech, většinou v nízkorozpočtových produkcích, ale také v druhých hlavních ženských rolích v prestižnějších filmech. Dvacátá léta byla pro herečku úspěšným obdobím. V roce 1927 se objevila po boku Glorie Swansonové a Johna Bolese ve filmu The Love of Sunya, který zahájil provoz luxusního divadla Roxy Theatre v New Yorku 11. března 1927. Tento film byl prvním nezávislým projektem Swansonové, která jej později označila za "mučivou zkoušku". Úpadek kariéry Kolem roku 1928 začala kariéra Pauline Garon dramaticky upadat. Objevovala se převážně ve francouzských verzích filmů společnosti Paramount Pictures a v méně populárních anglických filmech. Na počátku 30. let dostávala už jen malé, často neuvedené role. Do roku 1934 prakticky zmizela z filmového plátna. Později se ještě objevila v malé roli ve filmu How Green Was My Valley (1941), kde pronesla pouze jedno slovo: "Divorce". Zahrála si také ve dvou westernech: Song of the Saddle (1936) a The Cowboy and the Blonde (1941). Osobní život Pauline Garon byla třikrát vdaná. V únoru 1926 se provdala za herce Lowella Shermana, jehož vliv ji vedl k odmítnutí dlouhodobé smlouvy s Paramountem. V srpnu 1927 se však rozešli. V únoru 1928 získala americké občanství. V únoru 1940 utekla s rozhlasovou hvězdou a hercem Clydem Harlandem Albanem do Yumy v Arizoně, ale v roce 1942 se rozvedli. Její třetím manželem byl komik Ross Forrester, s nímž zůstala až do své smrti. Pauline Garon zemřela 30. srpna 1965 v psychiatrické léčebně Patton State Hospital v San Bernardinu v Kalifornii na mozkovou poruchu, deset dní před svými 65. narozeninami. Její zdraví bylo již delší dobu chatrné, v červnu 1952 zkolabovala ve studiích 20th Century Fox.