Giovanna Galletti

Giovanna Galletti (27. června 1916, Bangkok, Thajsko – 21. dubna 1992, Řím, Itálie) byla italská herečka, která se proslavila především svými výraznými vedlejšími rolemi v evropské kinematografii. Počátky kariéry Galletti začala svou uměleckou dráhu již v mladém věku na divadelních prknech v raných 30. letech 20. století. Později studovala na prestižním Centro Sperimentale di Cinematografia v Římě, kde získala formální herecké vzdělání. Koncem 30. let začala postupně pronikat do filmového průmyslu, kde se zpočátku objevovala především v menších vedlejších rolích. Průlom v neorealistickém filmu Skutečný průlom v její kariéře přišel v roce 1945, kdy ztvárnila postavu zrádné Ingrid v přelomovém neorealistickém filmu Roberta Rosselliniho Rome, Open City (Roma, città aperta). Tento snímek, natočený krátce po osvobození Říma od nacistické okupace, je považován za jeden z nejdůležitějších filmů italského neorealismu a získal řadu mezinárodních ocenění včetně hlavní ceny na festivalu v Cannes. Galletti v něm ztvárnila predátorskou lesbickou agentku ve službách SS, která pomáhá nacistům dopadnout vůdce italského odboje. Tato role se stala jejím nejznámějším výkonem a definovala její další hereckou kariéru. Divadelní kariéra a pozdější filmová tvorba Po druhé světové válce se Galletti soustředila především na divadelní práci, kde intenzivně spolupracovala s milánským Piccolo Teatro pod vedením významného režiséra Giorgia Strehlera. Působila také v divadelních společnostech vedených osobnostmi jako Luigi Cimara, Annibale Ninchi, Laura Adani a Renzo Ricci. Ve filmech se nadále objevovala, ale již méně často, přičemž byla často obsazována do rolí záporných postav a zlých žen. Významné filmové role Kromě své ikonické role v Rome, Open City se Galletti objevila v dalších významných filmech. V roce 1960 účinkovala ve snímku The Loves of Hercules (Gli amori di Ercole), kde ztvárnila postavu věštkyně (La sibylle) po boku Jayne Mansfield a Mickeyho Hargitaye. Tento dobrodružný fantasy film, který byl mezinárodně distribuován také pod názvem Hercules vs. the Hydra, patří mezi klasická díla žánru "meč a sandály", který byl v Itálii velmi populární. V roce 1972 se Galletti objevila v kontroverzním erotickém dramatu Last Tango in Paris (Ultimo tango a Parigi) režiséra Bernarda Bertolucciho, kde ztvárnila roli prostitutky. Tento film s Marlonem Brandem a Marií Schneider v hlavních rolích vyvolal při svém uvedení mezinárodní kontroverzi kvůli explicitnímu zobrazení sexuality a emocionálního traumatu. Odkaz Během své dlouhé kariéry se Giovanna Galletti objevila ve více než čtyřiceti filmech mezi lety 1938 a 1986. Byla také aktivní v rozhlase a televizi. Zemřela 21. dubna 1992 v Římě ve věku 75 let. Přestože byla většinou obsazována do vedlejších rolí, její výrazný herecký projev a schopnost ztvárnit komplexní, často negativní postavy z ní učinily nezapomenutelnou součást italské kinematografie, zejména díky její ikonické roli v jednom z nejdůležitějších filmů italského neorealismu.