Manfred Freyberger

Manfred Freyberger (27. března 1930, Bressanone, Trentino-Alto Adige, Itálie – 16. září 1980, Řím, Lazio, Itálie) byl rakouský herec, který se specializoval především na vedlejší role ve filmech italské kinematografie 60. a 70. let 20. století. Původ a začátky kariéry Narodil se v italském Jižním Tyrolsku rakouským rodičům a vyrůstal v rakouském Innsbrucku. Díky svému původu a vzhledu byl často obsazován do rolí německých vojáků a důstojníků ve válečných filmech, což se stalo jeho typickou hereckou polohou. Jeho výrazná postava a charakteristický vzhled mu umožnily získat řadu menších, ale zapamatovatelných rolí v italské kinematografii. Filmová kariéra Manfred Freyberger se prosadil především v 70. letech, kdy ztvárnil několik výrazných rolí. Mezi jeho nejznámější filmy patří The Night Porter (1974) režisérky Liliany Cavani, kde ztvárnil postavu Dobsona. Tento kontroverzní snímek s Dirkem Bogardem a Charlotte Rampling v hlavních rolích se zabýval sadomasochistickým vztahem mezi bývalým nacistickým důstojníkem a jeho bývalou vězeňkyní z koncentračního tábora. Další významnou rolí byla postava Philipa v italském giallo thrilleru Puzzle (1974) režiséra Duccia Tessariho. V tomto napínavém snímku, který vypráví příběh muže trpícího amnézií, ztvárnil Freyberger zápornou postavu, která je nakonec zastřelena jedním z hlavních protagonistů. V roce 1978 se objevil ve válečném filmu The Inglorious Bastards režiséra Enza G. Castellariho, kde ztvárnil roli velitele SS. Tento akční válečný snímek, který později inspiroval Quentina Tarantina k vytvoření stejnojmenného filmu, sleduje skupinu amerických vojáků na útěku za nepřátelskými liniemi během druhé světové války. Freyberger se objevil také v oceňovaném filmu Bread and Chocolate (1974) režiséra Franca Brusatiho, kde ztvárnil menší roli Švýcara v baru. Tento film, který získal Stříbrného medvěda na Berlínském filmovém festivalu, vypráví příběh italského přistěhovalce ve Švýcarsku a jeho snahu začlenit se do tamní společnosti. Poslední role a odkaz Jednou z jeho posledních a zároveň nejvýraznějších rolí byla postava papeže Jana Pavla II. v italské komedii Il pap'occhio (1980) režiséra Renza Arboreho. V tomto kontroverzním snímku, který byl krátce po uvedení stažen z distribuce kvůli údajnému rouhání, Freyberger přesvědčivě ztvárnil hlavu katolické církve díky své nápadné fyzické podobnosti s papežem. Film byl znovu uveden až v roce 1998, ovšem v sestříhané verzi, kde byly některé scény s Freybergerem odstraněny. Manfred Freyberger zemřel 16. září 1980 v Římě na rakovinu, krátce po dokončení natáčení filmu Il pap'occhio. Přestože nikdy nedosáhl statusu hlavní hvězdy, jeho charakteristické role ve významných filmech 70. let z něj učinily rozpoznatelnou tvář evropské kinematografie té doby. Jeho specializace na role německých vojáků a důstojníků ve válečných filmech odrážela typické obsazování herců podle jejich národnostního původu, což bylo v evropském filmu té doby běžnou praxí.