Mona Freeman

Mona Freeman (9. června 1926 – 23. května 2014) byla americká herečka a malířka narozená v Baltimore v Marylandu. Jako dcera stavebního podnikatele Stuarta Freemana vyrůstala v Pelhamu ve státě New York, kde navštěvovala základní školu Colonial Elementary School. Začátky kariéry a modelingový úspěch Ve čtrnácti letech se Mona Freeman rozhodla věnovat modelingu, částečně motivována touhou pomoci svému staršímu bratrovi studovat na Yaleově univerzitě. Rychle se prosadila jako úspěšná teenagerská modelka pro agenturu Johna Roberta Powerse. V roce 1940 byla vybrána jako vůbec první "Miss Subways" newyorského dopravního systému, což jí přineslo značnou pozornost. Cesta do Hollywoodu Po přestěhování do Hollywoodu podepsala Mona Freeman smlouvu s Howardem Hughesem, který ji později prodal společnosti Paramount Pictures. Její filmový debut přišel v roce 1944 ve snímku Till We Meet Again. Díky svému mladistvému vzhledu a přirozenému talentu se rychle stala populární teenagerskou hvězdou. V následujících letech se objevila v řadě filmů, kde často hrála role naivních dospívajících dívek. Filmová kariéra v 40. letech Mezi její významné filmy z tohoto období patří Danger Signal (1945), kde ztvárnila roli Anne Fenchurch, a That Brennan Girl (1946), v němž hrála titulní postavu Ziggy Brennan. Průlomovou rolí se pro ni stala postava Miriam Wilkins ve filmu Dear Ruth (1947), kde se objevila po boku Williama Holdena a Joan Caulfield. Film vypráví příběh dospívající dívky, která používá identitu své starší sestry ke korespondenci s vojákem. Snímek byl natolik úspěšný, že vznikla i dvě pokračování – Dear Wife (1949) a Dear Brat (1951), v nichž si Freeman zopakovala svou roli. V roce 1947 se také objevila ve filmu Mother Wore Tights, kde hrála Iris Burt, a ve snímku Variety Girl. Následovaly role ve filmech Isn't It Romantic (1948), The Heiress (1949) a Streets of Laredo (1949). Kariéra v 50. letech a boj proti typizaci Na počátku 50. let si Freeman začala stěžovat na typizaci do rolí naivních teenagerek, přestože už sama byla dospělou ženou. Její kariéra se postupně zpomalila a začala se objevovat převážně v béčkových filmech. Výjimkou byla její role Mary Wilton ve filmu noir Angel Face (1952) režiséra Otto Premingera, kde hrála po boku Roberta Mitchuma a Jean Simmons. Ve filmu ztvárnila přítelkyni hlavního hrdiny, která je opuštěna kvůli bohaté a psychotické Diane Tremayne. Dalším významným filmem byl Jumping Jacks (1952), kde se objevila jako Betsy Carter po boku komediální dvojice Deana Martina a Jerryho Lewise. Téhož roku hrála také ve filmu Thunderbirds jako poručík Ellen Henderson. V roce 1955 se objevila ve válečném dramatu Battle Cry v roli Kathy, později manželky Dannyho Forrestera. Přechod k televizi a konec herecké kariéry Koncem 50. let Freeman ukončila filmovou kariéru a začala se více věnovat televizi. Objevila se v populárních seriálech jako Wagon Train, Maverick a Wanted: Dead or Alive se Stevem McQueenem. Mezi lety 1960 a 1962 hostovala v sedmi epizodách pořadu The United States Steel Hour. Významné byly také její tři role v seriálu Perry Mason, kde vždy ztvárnila Masonovu klientku: Jane Wardman v epizodě "The Case of the Lurid Letter" (1962), Rosanne Ambrose v "The Case of the Illicit Illusion" (1964) a Ellen Payne v "The Case of the 12th Wildcat" (1965). Její poslední hereckou rolí byla postava paní Bristolové v televizním filmu Welcome Home, Johnny Bristol (1972) s Martinem Landauem. Malířská kariéra Po roce 1961 se Freeman začala více soustředit na malování portrétů, v čemž dosáhla značného uznání. Jejím nejznámějším dílem je portrét Mary See, zakladatelky společnosti See's Candies, který se stal ikonickým obrazem této značky. Osobní život V roce 1945 se Mona Freeman provdala za prodejce automobilů Pata Nerneyho. Měli spolu dceru Monu, přezdívanou "Monie" (narozenou v roce 1947), která se později také stala herečkou. Manželství skončilo rozvodem v roce 1952. V červnu 1961 se Freeman provdala za losangeleského podnikatele H. Jacka Ellise, s nímž zůstala až do jeho smrti v roce 1992. Mona Freeman zemřela 23. května 2014 ve věku 87 let po dlouhé nemoci ve svém domě v Beverly Hills.