Anouk Ferjac

Anouk Ferjac, narozená 25. května 1932 v Paříži jako Anne-Marie Levain, je francouzská herečka s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou. Rodinné zázemí a vzdělání Anouk Ferjac se narodila do umělecké rodiny. Jejím otcem byl Paul Levain, známý pod pseudonymem Pol Ferjac, který pracoval jako karikaturista pro satirický týdeník Le Canard enchaîné. Již od dětství se věnovala tanci a později studovala herectví a dikci pod vedením Reného Simona, významného francouzského pedagoga dramatického umění. Počátky kariéry Svou profesionální dráhu zahájila velmi brzy. Ve čtrnácti letech se proslavila vystupováním jako "hadí žena" v pařížském Casino de Paris a ve stejném roce debutovala ve filmu. O rok později, v roce 1948, získala svou první hlavní roli v komediálním dramatu o začínajících umělcích Cité de l'espérance. Na počátku 50. let se objevila ve významných filmech režiséra Andrého Cayatta - Justice Is Done (1950) a We Are All Murderers (1952). Poté následovala pauza v její kariéře, kdy se v sedmnácti letech vdala a porodila syna Jeana-Christopha. Období Nové vlny Skutečný průlom v kariéře Anouk Ferjac přišel v 60. letech, kdy se stala součástí francouzské Nové vlny (Nouvelle Vague). Spolupracovala s předními režiséry tohoto hnutí, což jí přineslo značnou popularitu. Mezi její nejvýznamnější filmy z tohoto období patří Lucky Jo (1964) režiséra Michela Devilla, kde ztvárnila jednu z hlavních rolí. Následovala spolupráce s Alainem Resnaisem na filmech The War Is Over (1966) a I Love You, I Love You (1968). V roce 1969 se objevila v thrilleru This Man Must Die (Que la bête meure) režiséra Clauda Chabrola, kde ztvárnila křehkou a nervózní postavu, která se snaží uniknout před emocionální brutalitou svého manžela. Pozdější filmová kariéra V 70. letech pokračovala Anouk Ferjac ve své filmové kariéře, i když často spolupracovala s méně známými režiséry. Mezi její filmy z tohoto období patří Mektoub (1970) režiséra Ali Ghalema, La Michetonneuse (1972) Francise Leroie a Les grands sentiments font les bons gueuletons (1973) Michela Bernyho. V roce 1977 se objevila v oceněném filmu Peppermint Soda (Diabolo menthe) režisérky Diane Kurys, který získal cenu Louise Delluca na filmovém festivalu v Cannes. Ve filmu ztvárnila postavu paní Weber, matku dvou dospívajících dívek v Paříži 60. let. Televizní a divadelní tvorba Vedle filmové kariéry se Anouk Ferjac věnovala také televizní tvorbě. Objevila se v populárních seriálech jako Nestor Burma (1992) a La Clef des champs (1998) režiséra Charlese Nemese. V roce 2000 hrála v televizním filmu Ces forces obscures qui nous gouvernent režiséra Oliviera Dorana. Na divadelních prknech ztvárnila role v inscenacích jako Savez-vous planter les choux? (1947) Marcela Acharda pod režijním vedením Pierra Fresnaye, Château en Suède Françoise Saganové v režii Andrého Barsacqa a Le Pélican (1983) Augusta Strindberga. Rozsah kariéry Během své dlouhé kariéry, která trvala od roku 1946 do roku 2000, se Anouk Ferjac objevila ve více než 100 filmech a televizních pořadech. Přestože nikdy nedosáhla statusu mezinárodní hvězdy, byla respektovanou charakterní herečkou, která zanechala výraznou stopu ve francouzské kinematografii, zejména v období Nové vlny. Její schopnost ztvárnit křehké, nervózní a emocionálně složité postavy z ní učinila vyhledávanou herečku pro role vyžadující subtilní herecký projev.