Vladimir Ferapontov

Vladimir Petrovič Ferapontov (7. ledna 1933, vesnice Melnitsa, Irkutská oblast – 19. dubna 2008) byl sovětský a ruský divadelní a filmový herec, zasloužilý umělec Ruské federace. Dětství a vzdělání Vladimir Ferapontov se narodil ve vesnici Melnitsa v Irkutské oblasti. Později se jeho rodina přestěhovala do Ivantejevky nedaleko Moskvy. Jeho otec Pjotr Michajlovič pracoval jako voják, zatímco matka Anna Dmitrijevna byla tkadlena v továrně. Vladimir byl nejstarší ze tří bratrů. Již během školních let se aktivně zapojoval do divadelního kroužku, což předznamenalo jeho budoucí kariéru. Po ukončení školy se přihlásil na Ščepkinovu hereckou školu, kde byl přijat rovnou do druhého kola přijímacích zkoušek a následně zařazen do kurzu Marie Knebelové. V roce 1956 úspěšně absolvoval studium a nastoupil do Moskevského hudebního a dramatického divadla "Romen". Divadelní kariéra V divadle "Romen" působil Vladimir Ferapontov šest let, kde získával cenné herecké zkušenosti. V roce 1962 byl přijat do Divadelního studia filmových herců, kde ztvárnil mnoho významných rolí. Kromě divadelní činnosti se věnoval také koncertní činnosti a cestoval po celé zemi s programem "Jsme z filmu". Jeho divadelní kariéra byla důležitým základem pro jeho pozdější filmovou tvorbu a pomohla mu rozvinout jeho charakteristický herecký projev. Filmová kariéra Vladimir Ferapontov patřil mezi oblíbené sovětské charakterní herce s rozsáhlou filmografií čítající desítky filmů. Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří komedie It Can't Be! (1975) režiséra Leonida Gaidaje, kde ztvárnil hráče na mandolínu. Tento film, složený ze tří povídek podle děl Michaila Zoščenka, se stal jedním z nejúspěšnějších sovětských filmů své doby a obsadil druhé místo v návštěvnosti kin v roce 1976 s téměř 51 miliony diváků. Další významnou rolí byla postava Fjodora Gribkova ve válečném filmu Put v Saturn (1967), který vypráví příběh skupiny sovětských zpravodajských důstojníků infiltrujících německé špionážní centrum Saturn. Ferapontov se také objevil v populární komedii Twelve Chairs (1971), adaptaci románu Ilfa a Petrova, kde ztvárnil herce divadla Kolumbus. Práce v animovaném filmu Zvláštní kapitolou v kariéře Vladimira Ferapontova byla jeho práce v oblasti animovaného filmu, kde propůjčil svůj hlas několika ikonickým postavám. Nejvýznamnější z nich byl krokodýl Gena v populární sovětské animované sérii o Čeburašce. Ferapontov namluvil a nazpíval písně pro postavu Geny v krátkých filmech Cheburashka (1971) a Shapoklyak (1974), které se staly kulturními fenomény nejen v Sovětském svazu, ale získaly si popularitu i v zahraničí, zejména v Japonsku. Jeho charakteristický zpěv v písni "Pesenka krokodila Geny" se stal jednou z nejznámějších melodií sovětské animované tvorby. Vladimir Ferapontov pokračoval v herecké kariéře až do konce svého života. Zemřel 19. dubna 2008 ve věku 75 let, ve stejném roce jako jeho dva bratři. Za svůj přínos sovětskému a ruskému umění byl oceněn titulem zasloužilý umělec Ruské federace. Jeho všestranný talent a schopnost ztvárňovat různorodé postavy z něj učinily jednoho z nezapomenutelných herců sovětské kinematografie.