Mylène Farmer

Mylène Farmer, narozená 12. září 1961 v Pierrefonds (dnes součást Montrealu) v kanadském Québecu, je francouzská zpěvačka, skladatelka a herečka. Narodila se jako Mylène Jeanne Gautier francouzským rodičům a do Francie se s rodinou přestěhovala v osmi letech, kde vyrůstala na pařížském předměstí Ville d'Avray. Cesta k herectví a hudební kariéře Ve svých sedmnácti letech objevila Mylène Farmer herectví a absolvovala tříletý kurz na prestižní herecké škole Cours Florent v Paříži. Původně toužila stát se filmovou herečkou, ale její životní dráha se ubírala jiným směrem. Své umělecké jméno "Farmer" si zvolila jako poctu své herecké idolce, hollywoodské herečce Frances Farmer z 30. let. Než se prosadila v hudebním průmyslu, živila se jako modelka v televizních reklamách pro značky jako IKEA, Fiskars a Caisse d'Epargne. Objevila se také v místním divadelním představení Le père Noël est une ordure. Filmová kariéra Přestože je Mylène Farmer primárně známá jako jedna z nejúspěšnějších francouzských zpěvaček, její láska k filmu ji provázela celou kariérou. Její filmografie není rozsáhlá, ale obsahuje několik významných projektů. V roce 1994 debutovala ve filmu Giorgino režiséra Laurenta Boutonnata, se kterým dlouhodobě spolupracovala na hudebních projektech. V tomto temném gotickém mysteriózním snímku ztvárnila roli Catherine, autistické dcery doktora Degrâce, která je jediným svědkem událostí v sirotčinci. Film, odehrávající se v říjnu 1918, vypráví příběh mladého lékaře Giorgina Volliho, který po návratu z první světové války pátrá po skupině dětí, o které se staral před válkou. Film byl natočen v roce 1993 v Praze, ale bohužel se stal kritickým i komerčním neúspěchem. V roce 2006 propůjčila svůj hlas postavě Selenie ve francouzské verzi animovaného filmu Arthur and the Invisibles (Arthur a Minimojové) režiséra Luca Bessona. Její ohnivě rudovlasá postava princezny Selenie se stala výraznou součástí tohoto dobrodružného rodinného filmu. V roce 2018 se Mylène Farmer vrátila na filmové plátno v hororu Incident in a Ghostland (v některých zemích uváděném jako Ghostland) režiséra Pascala Laugiera. V tomto psychologickém hororu ztvárnila roli Pauline, matky dvou dcer, které se po dědictví domu po tetě stanou obětí brutálního útoku. Film získal tři ocenění na Mezinárodním festivalu fantastického filmu v Gérardmeru, včetně Velké ceny a Ceny publika. Původně měla její postava nést jméno Colleen, ale Mylène si vyžádala změnu na francouzské jméno Pauline, což byla její jediná "podmínka" pro účast ve filmu. Propojení filmu a hudby Mylène Farmer je známá svou láskou k filmu, která se odráží i v její hudební tvorbě. Její hudební videoklipy jsou často koncipovány jako krátké filmy s propracovanou vizuální estetikou a kinematografickou kvalitou. Spolupracovala s významnými režiséry jako Jean-Baptiste Mondino, Peter Lindbergh, Herb Ritts, Abel Ferrara, Luc Besson, Dominique Issermann, Olivier Dahan, Ching Siu-tung a Darius Khondji. Videoklipy k písním jako "Libertine", "Sans contrefaçon", "California", "L'Âme-Stram-Gram" a "Pourvu qu'elles soient douces" jsou považovány za autentické krátké filmy. Uznání ve filmovém světě Přestože její filmová kariéra není tak rozsáhlá jako ta hudební, Mylène Farmer si získala respekt ve filmovém světě. V roce 2021 byla členkou poroty 74. ročníku Filmového festivalu v Cannes, kterému předsedal Spike Lee. Toto prestižní jmenování potvrzuje její postavení jako významné osobnosti francouzské kultury a uznání jejího přínosu k filmovému umění. Mylène Farmer zůstává výjimečnou umělkyní, která dokázala propojit svět hudby a filmu jedinečným způsobem. Její vizuální estetika a kinematografická kvalita práce svědčí o její hluboké lásce k filmu, která se promítá do všech aspektů její umělecké tvorby.