Carli Elinor

Carli Elinor (21. září 1890, Bukurešť, Rumunsko – 20. října 1958, Hollywood, Kalifornie) byl americký skladatel, dirigent a herec rumunského původu. Narodil se jako Carol Einhorn a do Spojených států přišel v roce 1911, kde začal svou kariéru jako houslista v orchestrech filmových domů. Počátky kariéry a skladatelské úspěchy Po příchodu do USA se Elinor usadil v Los Angeles, kde působil jako hudební ředitel několika významných filmových divadel včetně Miller, Loews State, Egyptian a Carthay Theatre. Jeho kariéra získala významný impuls, když dirigoval hudební doprovod pro světovou premiéru filmu D.W. Griffitha The Birth of a Nation (1915). V následujících letech se prosadil jako skladatel a aranžér hudby pro němé filmy, mezi něž patřily Griffithův Hearts of the World (1918), Chaplinův The Gold Rush (1925), Four Sons (1928) Johna Forda, The Bridge of San Luis Rey (1929) a Women of All Nations (1931). Elinorův hudební styl byl zakořeněn v německém romantismu, ale byl dostatečně eklektický, aby dokázal začlenit populární i avantgardní techniky. Patřil mezi první filmové skladatele, kteří spolu s orchestrem využívali zvukové efekty. Sunrise - vrchol skladatelské kariéry Největším Elinorovým úspěchem byla hudba pro průkopnický Movietone soundtrack k filmu F.W. Murnaua Sunrise (1927). Pro západoamerickou premiéru tohoto filmu, která se konala 29. listopadu 1927 v divadle Carthay Circle, připravil živý orchestrální doprovod. V té době už měl Elinor vybudovanou pověst hudebního ředitele pro významné premiéry jako The Gold Rush, The Big Parade a What Price Glory. Film Sunrise měl na západním pobřeží premiéru s Elinorovou hudbou a v Evropě byl uveden bez Movietone soundtracku. Společnost Fox připravila notové záznamy s zcela odlišnou hudbou. Elinor byl jedním z prvních skladatelů, kteří do filmů zavedli zvukové efekty, a údajně napsal více než 1000 filmových partitur. Změna kariéry a herecké role Navzdory svým průkopnickým snahám zaznamenala Elinorova kariéra s příchodem zvukových filmů nevysvětlitelný obrat. V roce 1931 pracoval jako umělecký ředitel pro mysteriózní film The Spider (1931), a poté náhle zmizel z Hollywoodu. Vrátil se o desetiletí později jako herec, hrající malé role kapelníků a číšníků s elegantním voskovaným knírem a vybraným způsobem vystupování. Jeho herecké kredity zahrnují filmy My Favorite Spy (1942), kde ztvárnil postavu Phillipse, Gilda (1946) v roli číšníka, In the Good Old Summertime (1949) jako kapelník, Lovely to Look At (1952) jako kavárenský číšník a Around the World in Eighty Days (1956). Mezi jeho další herecké role patřily filmy Mrs. Parkington (1944), kde hrál hudebníka na plese, Thrill of a Romance (1945) jako vedoucí cikánského orchestru, Week-End at the Waldorf (1945) jako dirigent orchestru, Never Say Goodbye (1946) jako číšník, It's a Great Feeling (1949) jako Francouz, Malaya (1949) jako číšník, The Petty Girl (1950) a Ma and Pa Kettle on Vacation (1953) jako vedoucí orchestru. Odkaz Původní nahrávka Elinorovy hudby k filmu Sunrise se dochovala a zůstává neoddělitelnou součástí tohoto klasického snímku. Carli Elinor je příkladem umělce, který se dokázal přizpůsobit měnícím se podmínkám filmového průmyslu – od éry němého filmu, přes přechod ke zvukovému filmu, až po novou kariéru jako charakterní herec. Jeho přínos k vývoji filmové hudby a zvukových efektů zůstává významnou součástí historie kinematografie.