Neely Edwards

Neely Edwards (vlastním jménem Cornelius Limbach), narozen 16. září 1883 v Delphos, Ohio, USA, zemřel 10. července 1965 v Woodland Hills, Los Angeles, byl americký filmový a divadelní herec, komik a umělec vaudevillu. Počátky kariéry Neely Edwards zahájil svou filmovou kariéru v roce 1915, kdy se objevil jako neoznačený herec v krátkém filmu The Hungry Actors, ve kterém hrál také Harold Lloyd. Jeho skutečný průlom však přišel v roce 1919, kdy natočil svůj první komediální krátký film They Do It On $8 Per jako součást komediálního dua The Hall Room Boys se svým vaudevillovým partnerem Edwardem Flanaganem. Tyto filmy patřily mezi první krátké snímky produkované společností Cohn-Brandt-Cohn Film Sales, která se později vyvinula ve slavné Columbia Pictures. Éra němého filmu Edwards se rychle etabloval jako talentovaný komediální herec v éře němého filmu. V roce 1921 se objevil v komediální adaptaci Brewster's Millions režírované Roscoe "Fatty" Arbucklem. Během 20. let se Edwards stal známým především díky sérii komediálních krátkých filmů "Nervy Ned" vytvořených pro Universal Pictures v letech 1922 až 1924. V těchto populárních jednodílných komediích hrál společně s Bertem Roachem dvojici tuláků, kteří se typicky dostávali do různých slapstickových potíží. Z celkového počtu 174 filmů, ve kterých se Edwards během své kariéry objevil, bylo přibližně 140 právě komediálními krátkými filmy. Přechod k zvukovému filmu S příchodem zvukového filmu Edwards úspěšně přešel k novému médiu. Mezi jeho nejvýznamnější zvukové filmy patří Show Boat (1929), kde ztvárnil postavu Schultzyho. Tento film byl původně natočen jako němý, ale později byl částečně předělán s přidáním zvukových sekvencí, aby vyhovoval rostoucí poptávce po zvukových filmech. V roce 1930 se Edwards objevil ve filmu Scarlet Pages, kde hrál postavu Barnese v tomto kriminálním dramatu s Elsie Ferguson v hlavní roli. Následující rok účinkoval v krátkém filmu The Hangover (1931), který režíroval Roy Mack. Pozdější filmová kariéra V pozdějších letech své filmové kariéry se Edwards zaměřil především na menší role a charakterní herectví. Objevoval se v různých filmech, včetně Gold Diggers of Broadway (1929) a Excess Baggage (1928). Jeho všestrannost a komediální talent mu umožnily udržet si místo v Hollywoodu i v době, kdy mnoho herců z éry němého filmu zmizelo z pláten. Divadelní rekord Mimořádným úspěchem Neely Edwardsovy kariéry bylo jeho působení v divadelním představení "The Drunkard". Od 31. prosince 1933 do 18. října 1959 hrál role barmana a bohatého muže v této viktoriánské melodramatické hře a její hudební adaptaci "Wayward Way" v Theatre Mart v Los Angeles. Toto neuvěřitelné šestadvacetileté nepřetržité účinkování ve stejném představení mu vyneslo titul "Nejodolnější herec" (Most Durable Actor) v Guinnessově knize rekordů. Osobní život V osobním životě byl Edwards dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Bella B. Cohen (1911-1922), se kterou měl jedno dítě. Později se oženil s herečkou Marguerite Snow. Neely Edwards zemřel 10. července 1965 ve věku 82 let v Woodland Hills v Los Angeles. Neely Edwards zanechal významnou stopu v historii americké kinematografie, především jako komediální herec němé éry a jako rekordman v délce divadelního angažmá. Jeho schopnost přizpůsobit se změnám v průmyslu a udržet si kariéru po více než čtyři desetiletí svědčí o jeho výjimečném talentu a profesionalitě.