Rolf Eden

Rolf Eden, narozen 6. února 1930 v Berlíně, Německo, zemřel 11. srpna 2022 tamtéž, byl německý herec, podnikatel a majitel nočních klubů. Narodil se jako Rolf Sigmund Sostheim do židovské rodiny, která v roce 1933 po nástupu nacistů k moci uprchla do Palestiny. Začátky kariéry Ve čtrnácti letech opustil školu a začal si vydělávat jako hudebník. Během prvního arabsko-izraelského konfliktu bojoval v elitní jednotce Palmach pod vedením Jicchaka Rabina. V roce 1956 se vrátil do Berlína, kde nejprve pracoval jako prodavač vysavačů, noční portýr a barman v amerických kasárnách. S uvítacím příspěvkem, který obdržel jako navrátilec do Berlína, otevřel v roce 1957 svůj první podnik Eden-Saloon. Filmová kariéra Rolf Eden se objevil ve více než třiceti filmech, především v menších rolích. Jeho filmografie zahrnuje snímky jako Sinai Commandos: The Story of the Six Day War (1968), kde ztvárnil postavu poručíka Moshe Kramera, The Uranium Conspiracy (1978), kde hrál řidiče Melvina K. Lee, a The French Sex Murders (1972), kde se představil jako Dr. Scheffler. Mezi jeho další filmy patří Das Testament des Dr. Mabuse (1962), Das siebente Opfer (1964), Schwarzer Markt der Liebe (1966), Dynamit in grüner Seide (1968), Operation Thunderbolt (1977) a Drei Lederhosen in St. Tropez (1980). Eden spolupracoval s izraelským producentem Menachemem Golanem, pro kterého hrál v několika filmech. Podnikatelská činnost Vedle herectví se Eden proslavil především jako majitel nočních klubů a diskoték v západním Berlíně. Po svém prvním podniku Eden-Saloon otevřel postupně další kluby: New Eden, Eden-Playboy-Club, kabaret Schlüsselloch a v roce 1967 svůj nejznámější podnik Big Eden. V 50. a 60. letech výrazně formoval berlínskou klubovou scénu a zůstal úspěšným i v 70. a 80. letech. Byl průkopníkem, který do tehdejšího konzervativního západního Německa přinesl soutěže krásy a striptýz. Ve svých podnicích hostil řadu světových hvězd, včetně Louise Armstronga, Franka Sinatry a Elly Fitzgeraldové. Po pádu Berlínské zdi postupně prodal všechny své podniky, poslední diskotéku Big Eden prodal v roce 2002. Od roku 1977 investoval do nemovitostí a v roce 2012 vlastnil podle vlastních slov 26 činžovních domů s několika stovkami bytů v Berlíně. Osobní život a odkaz Eden byl znám svým extravagantním životním stylem a byl často označován za "posledního německého playboye". Měl sedm dětí se sedmi různými ženami. Jeho první dítě, dcera Irit, se narodila v roce 1949. V roce 2011 byl o jeho životě natočen dokumentární film The Big Eden režiséra Petera Dörflera, který měl premiéru na Berlinale. V roce 2012 vydal autobiografii s názvem Immer nur Glück gehabt: Wie ich Deutschlands bekanntester Playboy wurde (Vždy jsem měl jen štěstí: Jak jsem se stal nejznámějším německým playbojem). Rolf Eden zemřel ve věku 92 let a byl pohřben na hřbitově Waldfriedhof Heerstraße v berlínské čtvrti Westend. V nekrolozích byl označován za "berlínský originál".