Raffaele Di Mario (11. června 1927, Collepardo, Itálie – 1. června 2008, Řím, Itálie) byl italský herec, který se během své kariéry objevil v několika významných filmových produkcích, především v žánru spaghetti westernů a italských kriminálních dramat.
Život a kariéra
Raffaele Di Mario se narodil v malém městě Collepardo v provincii Frosinone v regionu Lazio. O jeho raném životě a vzdělání není mnoho známo, stejně jako o tom, jak se dostal k herectví. Jeho filmová kariéra však zahrnovala spolupráci s některými významnými režiséry italské kinematografie, i když většinou v menších rolích.
Filmografie
Mezi jeho nejznámější filmy patří spaghetti western Death Sentence (italsky: Sentenza di morte) z roku 1968, režírovaný Mariem Lanfranchim. V tomto snímku, kde hlavní role ztvárnili Richard Conte, Robin Clarke a Tomas Milian, si Di Mario zahrál roli barmana v saloonu. Film vypráví příběh muže, který se vydává pomstít čtyřem mužům zodpovědným za smrt jeho bratra.
V roce 1977 se objevil v italském kriminálním dramatu I Am Afraid (italsky: Io ho paura) režiséra Damiana Damianiho. Tento film, v němž hlavní role ztvárnili Gian Maria Volontè, Erland Josephson a Mario Adorf, je považován za jeden z nejlepších italských kriminálních thrillerů 70. let. Snímek sleduje příběh policisty, který je přidělen jako osobní strážce soudci a postupně odhaluje rozsáhlé politické spiknutí sahající až do nejvyšších pater italské vlády.
Vrcholem Di Mariovy kariéry byla role ve filmu Nostalghia (1983) slavného ruského režiséra Andreje Tarkovského. Tento film, který získal cenu za nejlepší režii, cenu FIPRESCI a cenu ekumenické poroty na filmovém festivalu v Cannes, vypráví příběh ruského básníka Andreje Gorčakova (Oleg Jankovskij), který cestuje po Itálii, aby prozkoumal život ruského skladatele z 18. století. Di Mario zde hrál po boku mezinárodně uznávaných herců jako Erland Josephson a Domiziana Giordano.
Pozdní léta
O pozdějších letech Raffaele Di Maria není mnoho informací. Zemřel 1. června 2008 v Římě, deset dní před svými 81. narozeninami. Přestože nikdy nedosáhl statusu hlavní hvězdy, jeho účast ve významných filmech, zejména v Tarkovského Nostalghii, zajistila, že jeho jméno zůstane součástí historie italské kinematografie.