Jacqueline deWit

Jacqueline deWit, narozená 26. září 1912 v Los Angeles v Kalifornii jako Wilhelmina deWit, byla americká filmová a televizní charakterní herečka, která se během své kariéry objevila ve více než dvou desítkách filmů a mnoha televizních pořadech. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájila Jacqueline deWit ve 30. letech na Broadwayi, kde účinkovala mimo jiné v inscenaci Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew). Do filmového průmyslu vstoupila v roce 1943 a brzy si vybudovala pověst spolehlivé charakterní herečky, která často ztvárňovala role "té druhé ženy" nebo postav s ostrým jazykem. Filmová kariéra Mezi její nejvýznamnější filmové role patřilo účinkování v psychologickém thrilleru Spellbound (1945) režiséra Alfreda Hitchcocka. V roce 1946 se zapsala do filmové historie jako jediná herečka, která kdy ztvárnila manželku komika Buda Abbotta na filmovém plátně, a to v komedii Little Giant, kde hrála postavu Hazel Temple Morrison. V dramatu The Snake Pit (1948) se objevila po boku Olivie de Havilland v příběhu o ženě, která se ocitne v psychiatrické léčebně. Její výraznou rolí byla postava Sandry ve filmu The Damned Don't Cry (1950), kde hrála s Joan Crawford. V melodramatu All That Heaven Allows (1955) režiséra Douglase Sirka ztvárnila Monu Plash, zlomyslnou drbnu z maloměsta, která kritizuje hlavní hrdinku v podání Jane Wyman za její vztah s mladším mužem (Rock Hudson). Televizní tvorba Jacqueline deWit se významně prosadila i v televizní tvorbě. Její nejpamátnější televizní rolí byla postava Helen Bemis, panovačné manželky hlavního hrdiny v ikonické epizodě "Time Enough at Last" seriálu The Twilight Zone z roku 1959. V této epizodě ztvárnila manželku knihomola Henryho Bemise (Burgess Meredith), který touží po čase na čtení. Dále se objevila v populárních seriálech jako Wagon Train, The Lineup a The Monkees. Pozdější kariéra V 60. letech pokračovala v herecké dráze a objevila se v několika významných filmech, včetně Tea and Sympathy (1956), kde hrála Lilly Sears, a detektivního thrilleru Harper (1966) s Paulem Newmanem v hlavní roli, kde ztvárnila postavu paní Kronberg. Její filmografie zahrnuje také snímky jako Twice-Told Tales (1963) a Pocketful of Miracles (1961). Herecký styl Jacqueline deWit byla známá svým výrazným hereckým projevem a schopností ztvárnit postavy s ostrým jazykem a kritickým pohledem na svět. Často hrála ženy z vyšší společnosti, které svými poznámkami a chováním ovlivňovaly životy hlavních hrdinů. Její charakterní role, ačkoliv často menšího rozsahu, byly vždy zapamatovatelné a přispívaly k celkové atmosféře filmů. Osobní život a odkaz O osobním životě Jacqueline deWit je známo poměrně málo. Herečka zemřela 7. ledna 1998 v Los Angeles ve věku 85 let. Přestože nikdy nezískala hlavní role ve velkých filmech, její charakterní výkony a schopnost vytvořit nezapomenutelné vedlejší postavy z ní učinily respektovanou herečku zlaté éry Hollywoodu. Její práce v klasických filmech a televizních pořadech zůstává trvalou součástí americké filmové historie. Významná filmografie Mezi její další filmy patří Weekend at the Waldorf (1945), Saratoga Trunk, She Wrote the Book (1946), The Lone Wolf in Mexico (1947), Something in the Wind (1947), It's a Great Feeling (1949), The Great Jewel Robber (1950), Carrie (1952) a She's Back on Broadway (1953). V televizi se kromě zmíněných seriálů objevila také v pořadech jako Studio One, Armstrong Circle Theatre, The Ray Milland Show a mnoha dalších.