Nandita Das

Nandita Das, narozená 7. listopadu 1969 v Dillí, je významná indická herečka, režisérka a sociální aktivistka. Dcera známého indického malíře Jatina Dase se během své více než dvacetileté kariéry etablovala jako všestranná a talentovaná umělkyně, která se věnuje společensky relevantním tématům. Herecká kariéra Nandita Das debutovala v bollywoodském filmu Parinati (1989), ale skutečný průlom v její kariéře přišel s filmem Fire (1996) režisérky Deepy Mehty. Tento kontroverzní snímek, který jako první v indické kinematografii otevřeně zobrazil lesbický vztah, vyvolal v Indii bouřlivé reakce. Das v něm ztvárnila postavu Sity, mladé ženy uvězněné v nešťastném manželství, která nachází lásku a útěchu ve vztahu se svou švagrovou Radhou (Shabana Azmi). Film se stal přelomovým dílem, které ukázalo její ochotu přijímat nekonvenční a společensky významné role. Následoval další významný film Earth (1998), opět pod vedením Deepy Mehty, který je druhou částí její trilogie Živly. V tomto historickém dramatu odehrávajícím se během rozdělení Indie v roce 1947 ztvárnila Das postavu Shanty, hinduistické chůvy, která se ocitá v milostném trojúhelníku mezi dvěma muslimy v době náboženských nepokojů. Film byl indickým kandidátem na Oscara a upevnil její pozici jako přední herečky nezávislého indického filmu. V roce 2000 zazářila ve filmu Bawandar (anglický název The Sand Storm), který je založen na skutečném příběhu Bhanwari Devi, oběti znásilnění z Rádžasthánu. Das ztvárnila postavu Sanwari, venkovské ženy z nízké kasty, která se zapojí do vládní kampaně proti sociálním nespravedlnostem, což vyvolá násilnou odvetu ze strany vesnických starších. Za tento výkon získala ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Káhiře. Mezinárodní uznání Během své kariéry se Nandita Das objevila ve více než 40 celovečerních filmech v deseti různých jazycích, včetně hindštiny, angličtiny, bengálštiny, tamilštiny, telugu, malajálamštiny a kannadštiny. Mezi její další významné filmy patří Kannathil Muthamittal (2002), Azhagi (2002), Kamli (2006) a Before The Rains (2007). Spolupracovala s renomovanými režiséry jako Mrinal Sen, Adoor Gopalakrishnan, Shyam Benegal a Mani Ratnam. Její herecký talent a společenský aktivismus jí vynesly mezinárodní uznání. V letech 2005 a 2013 byla členkou poroty na filmovém festivalu v Cannes. Francouzská vláda jí udělila titul "Rytíř řádu umění a literatury" (Chevalier de l'Ordre des Arts et des Lettres) za její přínos k rozvoji indo-francouzské spolupráce v oblasti kinematografie. Byla také první Indkou uvedenou do síně slávy Mezinárodního ženského fóra. Režisérská dráha V roce 2008 debutovala jako režisérka filmem Firaaq, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. Tento ansámblový film, odehrávající se měsíc po náboženských nepokojích v Gudžarátu v roce 2002, propojuje několik příběhů během 24 hodin a ukazuje, jak se postavy z různých společenských vrstev vyrovnávají s přetrvávajícími následky násilí. Film získal více než 20 ocenění na více než 50 festivalech po celém světě. Její druhý režisérský počin Manto (2018) je založen na životě a díle indo-pákistánského spisovatele povídek Saadata Hasana Manta. Film, v němž hlavní roli ztvárnil Nawazuddin Siddiqui, měl premiéru na filmovém festivalu v Cannes v sekci "Un Certain Regard" a následně byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. O svém šestiletém procesu tvorby tohoto filmu napsala knihu Manto and I, která vyšla v roce 2019. Její třetí režisérský projekt Zwigato (2023) zkoumá život doručovatele jídla a jeho rodiny v indickém městě Bhubanesvaru. Film, v němž hrají Kapil Sharma a Shahana Goswami, se zaměřuje na problematiku tzv. gig ekonomiky a životy "obyčejných" lidí, kteří jsou často přehlíženi. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu v roce 2022 a získal pozitivní ohlasy od kritiků. Sociální aktivismus a další projekty Nandita Das má magisterský titul v sociální práci a je silnou zastánkyní sociální spravedlnosti. Pracovala pro dětská práva, povědomí o HIV/AIDS a proti násilí na ženách. V letech 2009-2012 byla předsedkyní Společnosti dětského filmu v Indii. V roce 2013 se stala tváří kampaně "Dark is Beautiful", která upozorňuje na diskriminaci založenou na barvě pleti v Indii. V roce 2016 založila společnost Nandita Das Initiatives (NDI), kreativní platformu, která produkovala její celovečerní filmy Manto a Zwigato. Pod hlavičkou NDI také režírovala a produkovala krátké filmy jako India's Got Colour (2019) a Listen to Her (2020), které se zabývají aktuálními společenskými problémy. Kromě filmové tvorby se věnuje i divadlu – v roce 2014 napsala, režírovala a hrála v divadelní hře Between the Lines. Namluvila také dětskou audioknihu Under the Banyan a autobiografii Mahátmy Gándhího The Story of My Experiments with Truth. Pro filmy Aks a Bawandar nazpívala písně "Ramleela" a "Jagya Sarsi". Nandita Das zůstává vlivnou osobností, která přispívá k filmovému umění i společenským diskusím prostřednictvím své tvůrčí činnosti a aktivistické práce. Její filmy a herecké výkony se vyznačují hlubokou lidskostí a odvahou řešit složitá společenská témata.