Gitty Djamal

Gitty Djamal, narozená 11. května 1936 v Teheránu v Íránu jako Gitty Darugar, je íránsko-německá herečka a fotografka. Narodila se do rodiny íránského průmyslníka Gholamrezy Darugara a německé matky. Její otec byl významným podnikatelem, který v roce 1928 založil první íránskou továrnu na mýdlo, díky čemuž získal přezdívku "otec průmyslu hygienických výrobků". Vzdělání a začátky kariéry Gitty studovala nejprve v Teheránu a později v několika evropských zemích včetně Velké Británie, Švýcarska a Francie. Své umělecké vzdělání získala na École des Beaux-Arts v Nice a na Vysoké škole dramatického umění v Berlíně. Po studiích získala stálé angažmá v berlínském divadle Schiller und Schlosspark-Theater, odkud se její kariéra postupně rozšířila do televizní a filmové tvorby. Filmová kariéra Gitty Djamal se proslavila především svou rolí Beatrice ve dvou úspěšných filmech režiséra Richarda Lestera - The Three Musketeers (1973) a The Four Musketeers (1974). Tyto dobrodružné snímky s hvězdným obsazením včetně Michaela Yorka, Olivera Reeda, Richarda Chamberlaina, Franka Finlaye, Raquel Welch, Christophera Lee a Charltona Hestona patří k jejím nejvýznamnějším filmovým počinům. V roce 1978 se objevila ve filmu Despair režiséra Rainera Wernera Fassbindera, kde ztvárnila menší roli ženy v penzionu. Tento snímek, natočený podle románu Vladimira Nabokova s Dirkem Bogardem v hlavní roli, byl Fassbinderovým prvním anglicky mluveným filmem. Televizní tvorba V televizní tvorbě se Gitty Djamal nejvýrazněji prosadila v německém seriálu Salto mortale (1969-1972), kde ztvárnila jednu z hlavních rolí - postavu Loly. Tento populární seriál vyprávěl příběh švýcarské artistické rodiny "Létajících Doriů" a jejich cesty po evropských cirkusech. Kromě toho se objevila v řadě dalších německých televizních seriálů jako Graf Yoster gibt sich die Ehre, Der Kommissar, Die seltsamen Methoden des Franz Josef Wanninger a Sergeant Berry. Fotografická kariéra V 80. letech, pod vlivem svého dlouholetého přítele Svena Nykvista, slavného kameramana Ingmara Bergmana, se Gitty Djamal rozhodla změnit svou profesní dráhu a postavit se na druhou stranu objektivu. Od roku 1984 působí jako profesionální fotografka pod svým rodným jménem Gitty Darugar. Zpočátku se věnovala především portrétní fotografii, včetně portrétů architektů jako Christian de Portzamparc, Jean Nouvel, Mario Botta a Yves Lion, což ji později přivedlo k architektonické fotografii. Její díla byla vystavena v prestižních institucích jako Švýcarská nadace pro fotografii, Centre Georges Pompidou a Francouzská národní knihovna v Paříži. Samostatné a skupinové výstavy jejích fotografií se konaly v galeriích po celé Evropě. V současnosti Gitty Darugar žije a pracuje ve Švýcarsku a v Paříži, kde se nadále věnuje své fotografické tvorbě. Přestože byla první Íránkou, která se objevila v hollywoodském filmu, v Íránu zůstává její jméno relativně neznámé.