Clive Donner

Clive Stanley Donner (21. ledna 1926, West Hampstead, Londýn – 6. září 2010) byl britský filmový režisér, který se stal významnou součástí britské nové vlny kinematografie. Jeho otec byl koncertní houslista a matka provozovala obchod s oděvy, prarodiče byli polsko-židovští přistěhovalci. Svou kariéru v kinematografii začal jako asistent střihače ve studiích Denham Studios poté, co získal práci díky svému otci, který tam nahrával soundtrack k filmu The Life and Death of Colonel Blimp (1943). Počátky kariéry a přechod k režii Po osmnácti měsících vojenské služby v Royal Army Educational Corps se Donner vrátil do filmového průmyslu jako střihač ve studiích Pinewood, kde pracoval na filmech jako Scrooge (1951), The Million Pound Note (1953) a I Am a Camera (1955). Svůj režijní debut uskutečnil filmem The Secret Place (1957), kriminálním dramatem o problémovém mladíkovi s Belindou Lee, Ronaldem Lewisem a Davidem McCallumem. Následoval melodramatický snímek Heart of a Child (1958) s Jean Anderson a Donaldem Pleasencem. Průlom s filmem The Caretaker Donnerův průlom přišel s adaptací hry Harolda Pintera The Caretaker (1963), dramatem s Alanem Batesem, Donaldem Pleasencem a Robertem Shawem, které získalo Stříbrného medvěda na Berlinském mezinárodním filmovém festivalu. Film byl financován konsorciem zahrnujícím Elizabeth Taylor, Richarda Burtona, Noëla Cowarda a Petera Sellerse, kteří každý přispěli minimálně 1 000 liber. Kritici označili The Caretaker za Donnerovu nejlepší práci. Komerční úspěch s Nothing But the Best a What's New Pussycat Donnerův další film Nothing But the Best (1964) byl satirou na britský třídní systém s Alanem Batesem a Denholmem Elliottem podle scénáře Frederica Raphaela, která z Donnera dočasně učinila jednoho z nejžádanějších režisérů světa. Následoval komerčně úspěšný What's New Pussycat (1965), screwballová komedie napsaná Woodym Allenem v jeho prvním filmovém scénáři, s Peterem Sellersem, Peterem O'Toolem, Romy Schneider a dalšími hvězdami. Titulní píseň od Burta Bacharacha a Hala Davida v podání Toma Jonese byla nominována na Oscara. Další významné filmy a televizní práce Donner pokračoval filmem Luv (1967), adaptací hry Murrayho Schisgala s Peterem Falkem, Jackem Lemmonem a Elaine May, která však byla komerčním neúspěchem, a historickým eposem Alfred the Great (1969) s Davidem Hemmingsem. V 80. letech režíroval komedie The Nude Bomb (1980) založenou na televizním seriálu Get Smart a parodii Charlie Chan and the Curse of the Dragon Queen (1981) s Angie Dickinson, Michelle Pfeiffer a Peterem Ustinovem. Pro televizi natočil adaptace The Scarlet Pimpernel (1982) s Ianem McKellenem a Jane Seymour a dvou románů Charlese Dickense – Oliver Twist (1982) a A Christmas Carol (1984), oba s Georgem C. Scottem. Posledním kinematografickým filmem se stal kostýmní drama Stealing Heaven (1988) založený na románu o Petru Abelardovi a Héloïse ze 12. století.