Leroy Daniels

Leroy Daniels se narodil 28. listopadu 1928 v Oklahomě, USA , a byl americký herec a zpěvák. Leroy Daniels byl americký herec a zpěvák, který zpíval a tančil při práci , přičemž jeho rytmická technika leštění bot z něj učinila inspiraci pro píseň „Chattanoogie Shoe-Shine Boy," která se v roce 1950 stala hitem country zpěváka Red Foleyho . Zemřel 11. prosince 1993 v Los Angeles, Kalifornie, USA . Průlomová role ve filmu The Band Wagon Danielsův výkon vedl k objevení se s Fredem Astairem v muzikálu The Band Wagon z roku 1953 . Byl to jediný případ, kdy Astaire tančil na plátně s černošským tanečníkem . Danielsův výkon také posloužil jako inspirace pro choreografii scény ve filmu . Tato role představovala významný milník nejen v Danielsově kariéře, ale i v historii americké kinematografie, neboť prolomila rasové bariéry v hollywoodských muzikálech. Filmová kariéra v blaxploitation žánru Daniels následně vystoupil v dalších filmech včetně Handle With Care (1964), Petey Wheatstraw (1977), Disco Godfather (1979) a Avenging Angel (1985) . V těchto snímcích se Leroy Daniels etabloval jako vedlejší herec v rámci blaxploitation žánru. Ve filmu Disco Godfather hrál po boku Rudyho Raye Moorea, zatímco v Petey Wheatstraw se objevil v komedii kombinující fantasy prvky s bojovými uměními. Televizní a další aktivity Objevil se také v televizním seriálu Sanford and Son . Byl součástí komediálního dua Leroy & Skillet s Ernestem Mayhandem, kteří se společně objevili v Sanford and Son . Duo nahrávalo několik alb, jako například The Okra Eaters pro Laff Records v 70. letech . Leroy Daniels tak kombinoval svou hereckou kariéru s hudebními aktivitami, čímž pokračoval v tradici, která ho proslavila již v počátcích jeho kariéry jako pouličního leštitele bot.