Alfredo B. Crevenna

Alfredo B. Crevenna, narozen 22. dubna 1914 ve Frankfurtu v Německu, zemřel 30. srpna 1996 v Ciudad de México, byl významný mexický filmový režisér a scenárista německého původu, který se stal jedním z nejplodnějších tvůrců v historii mexické kinematografie. Počátky kariéry a příchod do Mexika Alfredo Bolongaro-Crevenna, jak znělo jeho původní jméno, začal svou filmovou kariéru ve studiích UFA v Berlíně. V roce 1936, ve svých 22 letech, debutoval jako režisér filmu La princesa Turandot, když musel převzít režii po nehodě původního režiséra. V roce 1938, během vzestupu nacistického hnutí v Německu, se Crevenna rozhodl opustit svou vlast. Nejprve se pokusil získat pracovní vízum ve Spojených státech, ale kvůli naplněným kvótám pro německé imigranty se mu to nepodařilo. Na pozvání svého dávného přítele nakonec přicestoval do Mexika, kde se setkal s producentem Franciscem de P. Cabrerou, který připravoval natáčení filmu La noche de los mayas. Přestože Crevenna tehdy nemluvil španělsky, přes noc přeložil scénář pomocí slovníku a navrhl dramaturgické úpravy, čímž producenta velmi zaujal. Zlatá éra mexické kinematografie V roce 1944 debutoval Crevenna v Mexiku jako režisér filmu Adán, Eva y el Diablo, adaptace komedie německého dramatika Heinricha von Kleista. Následně získal mexické občanství a během následujících téměř šesti desetiletí natočil více než 140 filmů, což z něj činí jednoho z nejproduktivnějších režisérů mexické kinematografie. Jeho filmografie zahrnuje širokou škálu žánrů od melodramatu přes komedii, dobrodružné filmy až po sci-fi a horor. Ve 40. a 50. letech se specializoval především na městská melodramata, ve kterých často obsazoval slavné herečky Libertad Lamarque a Margu López, známé svými emotivními výkony. Mezi jeho významná díla z tohoto období patří La dama del velo, Otra primavera, Huellas del pasado a La mujer sin lágrimas. Významné filmy a umělecký přínos Mezi Crevennovy nejznámější filmy patří Mi esposa y la otra (1952), který se stal obrovským komerčním úspěchem, Orquídeas para mi esposa (1954) a Una mujer en la calle (1955). Významným počinem byl také film Muchachas de uniforme (1951), mexický remake německého klasického filmu Mädchen in Uniform, který je považován za první mexický film s lesbickou tematikou. Film vypráví příběh Manuely, sirotka, která se zamiluje do své učitelky v přísném internátním klášterním prostředí. Dalším kriticky oceněným dílem byl Talpa (1957), natočený v Cinemascope a Eastmancolor, který získal několik cen Ariel a byl nominován na nejlepší film. Žánrová rozmanitost a pozdější kariéra V 60. letech se Crevenna začal věnovat širšímu spektru žánrů, včetně westernů, komedií a hororů. Aby ušetřil čas při natáčení, vyvinul systém, který mu umožnil natočit čtyři filmy během pouhých osmi týdnů. V tomto období se také pustil do sci-fi žánru, kde vytvořil několik kultovních snímků. Mezi ně patří Santo vs. the Martian Invasion (1967), kde legendární mexický zápasník Santo bojuje proti mimozemšťanům, kteří chtějí ovládnout Zemi, El hombre que logró ser invisible (1958), mexická adaptace příběhu o neviditelném muži, a El Planeta de las Mujeres Invasoras (1966), film o mimozemských ženách, které unášejí pozemšťany jako součást svého plánu na dobytí naší planety. Osobní život a odkaz Crevenna pocházel z aristokratické rodiny, ale v mládí se postavil proti jejím zavedeným pravidlům. Kvůli rodinnému sporu se vzdal svých šlechtických práv a zkrátil své jméno z Bolongaro-Crevenna na Alfredo B. Crevenna. Byl ženatý s Anou Maríou Salinas. V roce 1994 mu Mexická společnost režisérů udělila Zlatou medaili za zásluhy za jeho 50 let práce v kinematografii. Jeho poslední filmy, včetně Las nenas del quinto patio, Nuestra ciudad a El candidote, natočil v roce 1995 na video. Filmový styl a význam Crevenna byl známý svou schopností natáčet komerčně úspěšné filmy s vysokou produkční hodnotou i při omezeném rozpočtu a čase. Jeho režijní styl byl ovlivněn německým expresionismem, což se projevovalo v jeho zkoumání neobvyklých kompozic a atmosfér. V mexické kinematografii se stal důležitou postavou, která pomohla definovat její zlatý věk. Jako německý emigrant, který se stal jedním z nejplodnějších mexických režisérů, představuje Crevenna zajímavý příklad kulturního přenosu a adaptace v filmovém průmyslu. Jeho rozsáhlá a žánrově pestrá filmografie z něj činí jednu z nejvýznamnějších osobností latinskoamerické kinematografie 20. století.