Jonas Cornell

Jonas Cornell (8. listopadu 1938, Stockholm, Švédsko – 29. října 2022, Švédsko) byl švédský režisér, scenárista a producent, který patřil mezi významné osobnosti švédské kinematografie druhé poloviny 20. století. Raná kariéra a vzdělání Bengt Henrik Jonas Cornell se narodil ve Stockholmu v rodině s bohatým kulturním zázemím. Jeho otec Jan Cornell byl ředitelem nakladatelství, matka Brita, rozená Ekerot, byla sestrou herce Bengta Ekerota. Po maturitě studoval v letech 1961–1963 na univerzitě v Lundu. V roce 1962 debutoval jako spisovatel románem "Hindret", následovaným o rok později dílem "Kall oktober". Poté se začal věnovat filmové a literární kritice. Po absolvování studia na Filmovém institutu v letech 1964–1965 se definitivně vydal na dráhu režiséra. Filmová tvorba Cornell se etabloval jako filmový publicista v časopise Chaplin, a když se v roce 1964 stal studentem nově založené filmové školy Švédského filmového institutu, jeho umělecká dráha nabrala nový směr. Školu opustil již po roce a po natočení krátkého filmu Hej (1965) se vydal na samostatnou dráhu filmového režiséra. U společnosti Sandrews získal 380 000 korun na svůj první celovečerní film, přičemž rozpočet dokázal udržet mimo jiné díky tomu, že hlavní interiér byl soukromý byt na Östermalmu během natáčení v červenci a srpnu 1966. Výsledný film Puss & kram (Hugs and Kisses, 1967) se dočkal dlouhých a převážně pozitivních analýz od švédských kritiků a byl uveden na několika filmových festivalech. Dalším významným dílem byl film Grisjakten (The Pig Hunt, 1970), natočený podle románu P.C. Jersilds. Jde o absurdistické zobrazení nacistického úředníka typu Adolfa Eichmanna, který pracuje na fiktivním Státním úřadu pro kontrolu dobytka s úkolem vyhubit všechny prasata na ostrově Gotland. S Hansem Alfredsonem v hlavní roli nekriticky loajálního byrokrata Lennarta Siljeberga se film dočkal velkého a pozitivního ohlasu, i když kritika alegorické přesnosti byla smíšená. Ekonomické klima pro filmovou tvorbu bylo v 70. letech obtížné, a Cornell režíroval v tomto desetiletí pouze jeden další film – chladně přijatý Bluff stop (1977). V roce 1981 režíroval Cornell film Varning för Jönssonligan (Beware of the Jonsson Gang), který se stal prvním dílem populární švédské filmové série. Film byl založen na dánském snímku Olsen-bandens sidste bedrifter z roku 1974. Snímek měl premiéru ve Švédsku 4. prosince 1981 a byl distribuován společností SF Studios. Film začíná tím, že Charles-Ingvar "Sickan" Jönsson, mozek gangu, plánuje loupež trezoru značky Franz Jäger. Navzdory pečlivému plánování se loupež nepovede a Sickan je zatčen policií, zatímco Vanheden a Rocky uniknou. Po odpykání desetiměsíčního trestu ve vězení je Sickan propuštěn. Na začátku filmu vidíme Jönssonův gang při drobné loupeži. Ta se nepovede a vůdce gangu, Sickan, je chycen. Poté, co stráví 10 měsíců ve vězení, ho při propuštění přijdou přivítat Vanheden a Rocky. On si jich však nevšímá a je vyzvednut tajemným bankéřem Wall-Enbergem Jr. Cornell natočil také filmové adaptace románů P.C. Jersilds "Babels hus" a Birgitty Stenbergové "Apelsinmannen" (The Orange Man, 1990), stejně jako televizní film podle knihy Jonase Gardella "En komikers uppväxt". Byl všestranným a umělecky založeným režisérem. V krátkém filmu Salto Mortal z roku 1989 šplhá mladý Richard Wolf nahoru a dolů po trampolíně a couvá z rakve. V zapomenutém filmu Riktiga män bär alltid slips (1991) používá Micke "Svullo" Dubois Coca-Colu místo zubní pasty. Jonas Cornell napsal scénáře k několika filmům o Beckovi s Göstou Ekmanem v hlavní roli a spolupracoval s Ekmanem také na filmu Varning för Jönssonligan z roku 1981, prvním ve filmové sérii o Sickanovi a jeho kumpánech. Poslední Cornellovou produkcí před odchodem do důchodu byl "Linné och hans apostlar" z roku 2004. Televizní a divadelní práce V letech 1971–2001 byl Jonas Cornell stálým zaměstnancem Stockholmského městského divadla, kde nastudoval 25 představení. Režíroval také řadu rozhlasových her, mezi nimi "En döds memoarer" od Hjalmara Bergmana (2004), "Om lejon kunde tala" od Bengta Börjesona a "Anna Karenina" od Lva Tolstého (2009). V televizní tvorbě slavil velké úspěchy se seriály jako Babels hus (1981, opět ve spolupráci s Jersildem), I dag röd (1987, podle Stiega Trentera), Apelsinmannen (1990, podle Birgitty Stenbergové) a En komikers uppväxt (1992, podle Jonase Gardella). Svůj odchod do důchodu v 65 letech oslavil v roce 2003 scénářem a režií velkolepého projektu Linné och hans apostlar, který měl premiéru během Linnéova roku 2004. Cornell pracoval také jako scenárista pro jiné režiséry, mimo jiné na filmech En kärlekssommar (Mats Arehn, 1979), Hamilton (Harald Zwart, 1998) a Jag är Dina (Ole Bornedal, 2002). Za scénář k filmové adaptaci díla Sjöwalla-Wahlöö Mannen på balkongen (The Man on the Balcony, 1993) získal cenu Guldbagge. Televizní film "Apelsinmannen" (1990) byl v roce 1991 oceněn cenou Prix Europa v kategorii fikce. Osobní život Jonas Cornell byl v letech 1962–1964 ženatý s Anitou Bergerovou a od roku 1965 až do své smrti s herečkou Agnetou Ekmannerovou. Z prvního manželství měl dceru Claru a z druhého manželství děti Johannese a Fridu. Jonas Cornell zemřel 29. října 2022 ve Stockholmu a je pohřben na Severním hřbitově (Norra begravningsplatsen) za Stockholmem.