Isabelle Corey

Isabelle Corey, narozená 29. května 1939 v Metzu ve Francii, zemřela 6. února 2011 v Crozonu, byla francouzská herečka a modelka, jejíž filmová kariéra byla krátká, ale významná. Počátky kariéry Isabelle Corey začínala jako modelka v Paříži, kde pózovala pro prestižní časopisy jako Jardin des Modes, Elle a Madame Figaro. Její osudové setkání s filmem přišlo, když ji v Latinské čtvrti, kde žila se svými rodiči, objevil režisér Jean-Pierre Melville, který jí nabídl hlavní ženskou roli ve svém klasickém filmu noir Bob le flambeur. V roce 1956, kdy byla teprve šestnáctiletá, debutovala v roli Anne v tomto kultovním snímku. Ztvárnila mladou femme fatale, o kterou se stará starý gangster Bob, který se ji snaží odvrátit od života v prostituci. Anne však začne milostný vztah s Paulem, jedním z Bobových mladých společníků. Její výkon byl kritikou vysoce ceněn, přičemž jeden z recenzentů na IMDb napsal: "Isabelle Corey je bezprecedentní mezi všemi filmovými hrdinkami, její amorální, zdánlivě lhostejná sexualita je mnohem sugestivnější a silnější než u její současnice Bardotové". Spolupráce s významnými režiséry Téhož roku se Corey objevila po boku Brigitte Bardot v úspěšném filmu Et Dieu... créa la femme (A Bůh stvořil ženu) režiséra Rogera Vadima, který z Bardotové udělal superstar. Isabelle Corey natočila celkem 17 filmů, a to jak ve Francii, tak v Itálii, kde pokračovala ve své kariéře po filmu A Bůh stvořil ženu. V následujících letech hrála v několika francouzsko-italských koprodukcích natáčených v Itálii. Mezi nimi byly romantické komedie Vacanze a Ischia (Prázdniny na Ischii) režiséra Maria Cameriniho z roku 1957 s Vittoriem de Sicou, Souvenir d'Italie (Stalo se v Římě) Antonia Pietrangeliho z roku 1957 a Adorabili e bugiarde (Rozkošné a prolhané) Nunzia Malasommy z roku 1958. Za zmínku stojí také komedie Giovani mariti (Mladí manželé) Maura Bologniniho z roku 1958 podle scénáře Piera Paola Pasoliniho a Amore a prima vista (Láska na první pohled) Franca Rossiho z roku 1958 s Walterem Chiarim. O tři roky později se znovu setkala s režisérem Maurem Bologninim při natáčení filmu La Giornata balorda (Bláznivý den) z roku 1961, ve kterém hráli Jean Sorel a Lea Massari. I tento scénář napsal Pier Paolo Pasolini, než se sám stal režisérem. Jedná se o černobílý film o nižší třídě Říma, založený na románu Alberta Moravii. Závěr kariéry Corey poté pracovala s budoucím mistrem hororu Mariem Bavou na historickém spektáklu L'Ultimo dei Vikinghi (Poslední z Vikingů) z roku 1961, ve kterém hrál Cameron Michell v roli kladného hrdiny a Edmund Purdom jako padouch. Téhož roku spolupracovala s mistrem Robertem Rossellinim na kostýmním dramatu Vanina Vanini (Zrádkyně) z roku 1961, v hlavních rolích se Sandrou Milo a Laurentem Terzieffem. Film se odehrává v roce 1824 během italského risorgimenta. Princezna Vanina, dcera římského aristokrata, se zamiluje do Pietra, zraněného revolucionáře a vraha ukrytého v paláci jejího otce. Vanina ošetřuje Pietra zpět ke zdraví a naivně ho následuje do severní Itálie, kde se ho snaží osvobodit od vášnivého politického závazku, který stojí v cestě jejich lásce. Podle IMDb byl Vanina Vanini jejím posledním filmem, ačkoli některé zdroje uvádějí ještě italsko-španělský peplum Il gladiatore invincibile (Nepřemožitelní gladiátoři) z roku 1963 s Richardem Harrisonem. Po pouhých 16 filmech byla filmová kariéra Isabelle Corey u konce. Zemřela na rakovinu v Crozonu ve Francii v roce 2011. Odkaz Isabelle Corey natočila 16 filmů během 15 let, než v roce 1961 definitivně opustila filmový průmysl. Navzdory své práci s Vadimem a Rossellinim a relativní neznámosti od počátku 60. let, zůstane navždy v paměti jako Anne ve filmu Bob le flambeur. Během své krátké, ale intenzivní kariéry pracovala s významnými producenty, režiséry a herci jako byli Mauro Bolognini, Vittorio de Sica, Marcello Mastroianni, Alberto Sordi, Dino de Laurentis, Roberto Rossellini, Martine Carol a mnoho dalších. Její přirozený talent a charismatická přítomnost na plátně z ní učinily jednu z pozoruhodných hereček své doby, i když její kariéra trvala jen krátce.