Alan Copeland

Alan Copeland (6. října 1926, Los Angeles, Kalifornie – 28. prosince 2022) byl americký zpěvák, skladatel, aranžér, dirigent a herec, který se proslavil především svou hudební kariérou a působením v populárních vokálních skupinách. Počátky kariéry a filmové role Svou kariéru zahájil již v dětství jako člen slavného Robert Mitchell Boy Choir, se kterým účinkoval v řadě významných filmů. Jako dětský zpěvák se objevil ve snímcích Angels With Dirty Faces (1938), The Hunchback of Notre Dame (1939), Foreign Correspondent (1940), Meet John Doe (1941), Yankee Doodle Dandy (1942) a Going My Way (1944). Celkově se sbor objevil ve více než stovce filmových produkcí, což Copelandovi poskytlo cenné zkušenosti v oblasti filmové hudby. Po službě v americkém námořnictvu během druhé světové války se Copeland po návratu do civilu rozhodl založit vlastní vokální kvartet The Twin Tones. Hudební kariéra a The Modernaires V roce 1948 se Alan Copeland stal členem populární vokální skupiny The Modernaires, kde působil nejprve v letech 1948-1956 a později znovu od roku 1959 do poloviny 60. let. Souběžně pracoval v 50. letech v Los Angeles jako skladatel. V roce 1954 se skupina objevila ve filmu The Glenn Miller Story s Jimmym Stewartem v hlavní roli. Po odchodu od The Modernaires vystupoval Copeland sólově v populárním televizním pořadu Your Hit Parade na stanicích NBC/CBS od roku 1957 až do ukončení pořadu v roce 1959. Poté se znovu připojil k The Modernaires a podílel se na aranžích a textařské práci pro klasické skladby jako "In the Mood" a "Tuxedo Junction" pro album The Modernaires Sing the Great Glenn Miller Instrumentals z roku 1960. Další úspěch skupina zaznamenala o čtyři roky později s albem New Top Hits in the Glenn Miller Style, na kterém spolupracoval zpěvák Tex Beneke. The Alan Copeland Singers a televizní úspěchy Když se Red Skelton rozhodl změnit formát svého populárního televizního pořadu The Red Skelton Show na CBS, najal The Modernaires jako součást nového varietního formátu. Hudebním ředitelem pořadu byl uznávaný skladatel David Rose (známý hudbou k seriálům Bonanza, Little House on the Prairie a Highway to Heaven). Kvůli novému formátu musel Rose zvládnout větší množství hudebních aranží, což ho vedlo k pravidelnému využívání Copelandova talentu. Když později vznikl konflikt s tanečním režisérem pořadu a The Modernaires měli být propuštěni, Rose navrhl producentům, aby kolem Alana vytvořili novou vokální skupinu. Tak vznikla skupina původně nazvaná The Skeltones, později přejmenovaná na The Alan Copeland Singers. The Alan Copeland Singers vydali v letech 1966 až 1968 každý rok jedno album: Cool Country, Bubble Called You a If Love Comes With It. V roce 1968 Copeland vytvořil své mistrovské dílo, neobvyklé spojení motivu z Mission Impossible s písní The Beatles "Norwegian Wood", které následující rok získalo cenu Grammy v kategorii Best Contemporary Pop Performance by a Chorus. Filmová a televizní tvorba V roce 1967 se Copeland vrátil k filmové tvorbě, když propůjčil svůj hlas (bez uvedení v titulcích) ve filmu Thoroughly Modern Millie. V roce 1970 ho režisér Blake Edwards požádal, aby působil jako sborový supervizor ve filmu Darling Lili s Julie Andrews a Rockem Hudsonem v hlavních rolích. Copeland také dvě desetiletí pracoval jako sborový supervizor na vánočních speciálech moderovaných Bingem Crosbym. V roce 1974 se objevil jako člen kapely sestavené Tonym Randallem (v roli Felixe Ungera) ve dvou epizodách seriálu The Odd Couple na stanici ABC. V roce 1995 se znovu spojil s The Modernaires a příležitostně s nimi vystupoval. Skupina dokonce v roce 1996 nahrála další album The Modernaires Now, které bylo posledním albem, na němž se kdy objevil Tex Beneke. Jako skladatel je Alan Copeland autorem nebo spoluautorem písní "Make Love to Me", "Back Where I Belong", "Darling, Darling, Darling", "High Society", "Into the Shadows", "This Must Be the Place", "Too Young to Know" a "While the Vesper Bells Were Ringing". Pracoval také jako skladatel pro televizi a vytvářel aranže pro hudebníky jako Ella Fitzgerald, Frank Sinatra a Bing Crosby. Poskytl také texty pro jazzové instrumentální skladby jako "Nica's Dream" od Horace Silvera a "Gaviota" od Clare Fischera. Ani v novém tisíciletí Copeland nezpomalil - v roce 2001 se podílel na aranžích pro album Boy Singer Petera Marshalla. V roce 2007 vydal své paměti s názvem Jukebox Saturday Nights. Ještě na podzim roku 2022, krátce před svou smrtí, Copeland stále zpíval a hrál na klávesy v kvartetu Now You Hazz Jazz. "Bylo jeho snem hrát v malé skupině až do poslední opony, jak tomu říkal," uvedl jeho přítel a bubeník Bob Lehmann. Alan Copeland zemřel 28. prosince 2022 ve věku 96 let v zařízení Sonora Senior Living v Jamestownu v Kalifornii.