Maxine Cooper

Maxine Cooper (12. května 1924, Chicago, Illinois – 4. dubna 2009, Los Angeles, Kalifornie) byla americká herečka, aktivistka a fotografka. Narodila se jako Gladys Maxine Cooper rodičům Richardovi, distributorovi společnosti General Electric, a Gladys Cooperovým. Vzdělání a počátky kariéry Zájem o divadlo a herectví u ní vzbudilo studium na Bennington College ve Vermontu. Své dramatické vzdělání později dokončila na prestižní Pasadena Playhouse v Kalifornii, kam se přestěhovala v polovině 40. let. V roce 1946 odjela do Evropy, aby v rámci United Services Organization (USO) vystupovala pro americké vojáky po skončení druhé světové války. Rozhodla se zůstat v Anglii, kde téměř pět let účinkovala v divadelních produkcích a v pořadech BBC. Filmová kariéra Po návratu do Los Angeles v polovině 50. let se Maxine Cooper začala objevovat v amerických televizních pořadech jako Dragnet, Perry Mason a The Twilight Zone. Její filmový debut přišel v roce 1955, kdy ji režisér Robert Aldrich obsadil do svého filmu Kiss Me Deadly poté, co ji viděl v losangeleské divadelní inscenaci hry Peer Gynt. V tomto dnes již klasickém filmu noir ztvárnila postavu Veldy, důvěryhodné sekretářky soukromého detektiva Mikea Hammera (Ralph Meeker). Film byl natočen podle románu Mickeyho Spillanea a dodnes je považován za jeden z nejvýznamnějších snímků žánru film noir. Spolupráce s Robertem Aldrichem Aldrich později obsadil Cooper do dvou svých dalších filmů. V roce 1956 se objevila v psychologickém dramatu Autumn Leaves, kde ztvárnila zdravotní sestru Evans po boku Joan Crawford a Cliffa Robertsona. V roce 1962, již po svém odchodu z aktivního herectví, se objevila v malé roli bankovní úřednice v kultovním hororu What Ever Happened to Baby Jane? s Bette Davis a Joan Crawford v hlavních rolích. Další filmové a televizní role Mezi její další filmové role patřila postava nemocné pasažérky letadla ve filmu Zero Hour! (1957), který později posloužil jako předloha pro parodii Airplane! (1980). V televizi se kromě již zmíněných seriálů objevila také v epizodě The Twilight Zone s názvem "And When the Sky Was Opened" (1959) a v seriálu Alfred Hitchcock Presents. Její herecká kariéra však byla poměrně krátká, neboť se brzy rozhodla věnovat rodině. Osobní život a aktivismus V roce 1957 se provdala za scenáristu a producenta Sy Gomberga a krátce poté se stáhla z hereckého světa, aby se věnovala výchově svých dvou dcer, Marshy (narozené v roce 1958) a Katherine (narozené v roce 1964). Během 60. let se stala významnou aktivistkou za občanská práva. Společně s manželem pomáhala organizovat skupiny herců, spisovatelů a filmových producentů, kteří se účastnili pochodů s Martinem Lutherem Kingem Jr. v Montgomery v Alabamě. Vedla také kampaně proti hollywoodským černým listinám Výboru pro neamerickou činnost a protestovala proti jaderným zbraním a válce ve Vietnamu. Pozdější léta V 70. letech se krátce vrátila k herectví, když se v roce 1975 objevila v televizním seriálu Fear on Trial, kde ztvárnila sama sebe. V pozdějším věku se věnovala fotografii a její snímky byly použity jako ilustrace v knize Howarda Fasta The Art of Zen Meditation. S manželem Sy Gombergem zůstala až do jeho smrti v roce 2001. Maxine Cooper zemřela přirozenou smrtí 4. dubna 2009 ve svém domě v Los Angeles ve věku 84 let.