Jacques Commandeur

Jacques Commandeur (26. února 1935, Haag, Nizozemsko – 29. prosince 2008, Amsterdam, Nizozemsko) byl nizozemský herec a spisovatel, který se během své dlouhé kariéry prosadil jak v divadle, tak ve filmu a televizi. Po svém hereckém debutu v roce 1960 v Rotterdamském divadle (Rotterdams Toneel) se Jacques Commandeur stal významnou postavou nizozemské divadelní scény. Dlouhá léta působil v Městském divadle v Amsterdamu (Stadsschouwburg Amsterdam), nejprve jako člen souboru De Nederlandse Comedie a později Toneelgroep Amsterdam. Byl také spojen s divadelní skupinou Toneelgroep Centrum, kde ztvárnil mnoho rolí v původních nizozemských hrách, včetně adaptací děl významných nizozemských autorů jako Hugo Claus a Jan Arends. V televizní tvorbě se Commandeur proslavil několika významnými rolemi. V roce 1970 ztvárnil postavu Jacobuse Spaargarena v populárním seriálu De kleine waarheid (Malá pravda), který se odehrával v meziválečném Amsterdamu a sledoval osudy mladé ženy Marleen Spaargarenové a jejího manželství. Seriál se stal jedním z nejúspěšnějších nizozemských televizních projektů své doby. V roce 1971 se objevil v televizní minisérii Karakter, adaptaci známého nizozemského románu. O dva roky později, v roce 1973, účinkoval v historickém dobrodružném seriálu Uilenspiegel, který se odehrával v době osmdesátileté války a sledoval paralelní osudy lidového hrdiny Tijla Uilenspiegela a španělského vládce Filipa II. Ve filmové tvorbě se Jacques Commandeur objevil v několika významných nizozemských snímcích. V roce 1977 ztvárnil menší, ale zapamatovatelnou roli rekrutačního důstojníka ve válečném filmu Soldaat van Oranje (Voják oranžského prince) režiséra Paula Verhoevena, který patří mezi nejznámější nizozemské filmy všech dob. Film vypráví příběh nizozemských studentů, kteří se během druhé světové války zapojí do odbojového hnutí proti německé okupaci. V roce 1992 si zahrál roli učitele v černé komedii De Noorderlingen (Seveřané) režiséra Alexe van Warmerdama. Tento satirický film se odehrává v 60. letech 20. století v nedokončené nové čtvrti, která sestává pouze z jediné ulice v pusté písčité krajině a přilehlého temného lesa. Snímek je satirou na maloměšťáckou povahu Nizozemska 50. let a sleduje osudy několika výstředních postav, včetně dvanáctiletého chlapce Thomase, který se převléká za černocha a nazývá se Lumumba, sexuálně frustrovaného řezníka, jehož žena ho odmítá, krátkozrakého lovce a podivínského pošťáka, který je posedlý soukromými životy obyvatel čtvrti a před doručením si nejprve přečte jejich poštu. V pozdějších letech své kariéry se Commandeur objevil v populárním nizozemském kriminálním seriálu Baantjer (1995-2006), kde ztvárnil postavu Barta van Baaijana, a v roce 1999 si tuto roli zopakoval i ve filmové adaptaci Baantjer, de Film: De Cock en de Wraak zonder Einde. Jacques Commandeur zemřel 29. prosince 2008 v Amsterdamu ve věku 73 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví, které zahrnuje desítky divadelních, filmových a televizních rolí, jimiž významně přispěl k rozvoji nizozemské kultury druhé poloviny 20. století.