June Collyer

June Collyer, vlastním jménem Dorothea Heermance, se narodila 19. srpna 1906 v New Yorku a zemřela 16. března 1968. Byla americkou filmovou herečkou, která se proslavila především ve 20. a 30. letech 20. století. Počátky kariéry a éra němého filmu Narodila se v rodině newyorského právníka Claytona Heermance, ale pro svou hereckou kariéru si zvolila používat dívčí příjmení své matky. Jako mladá debutantka byla objevena režisérem Allanem Dwanem a svou první hlavní roli získala v roce 1927 ve filmu East Side, West Side. V éře němého filmu natočila celkem 11 snímků, mezi které patřily například Woman Wise (1928) a Hangman's House (1928). V posledně jmenovaném filmu, režírovaném Johnem Fordem, ztvárnila postavu Connaught, dcery notorického soudce, která se zamiluje do muže, jehož její otec neschvaluje. Tento film je také pozoruhodný tím, že v něm měl svou první potvrzenou roli John Wayne. V roce 1928 byla June Collyer vybrána jako jedna ze třinácti dívek označených jako "WAMPAS Baby Stars", což bylo významné ocenění pro nastupující filmové hvězdy. Úspěšný přechod ke zvukovému filmu Na rozdíl od mnoha svých současníků se June Collyer úspěšně adaptovala na příchod zvukového filmu. V roce 1930 hrála po boku Louise Dresser a Joyce Compton ve filmu The Three Sisters a ve stejném roce se objevila s Claudií Dell v muzikálu Sweet Kitty Bellairs, který byl natočen v Technicoloru a odehrával se v Anglii 18. století. V tomto filmu ztvárnila postavu Lady Julie Standish. Mezi lety 1930 a 1936 hrála v celkem 19 filmech, což svědčí o její popularitě a schopnosti udržet si místo v hollywoodském průmyslu i po technologické revoluci. Významné filmy 30. let V roce 1931 se objevila ve filmu Alexander Hamilton, kde ztvárnila postavu Mariah Reynolds, a ve stejném roce si zahrála v komedii The Brat režírované Johnem Fordem. V tomto snímku, který byl adaptací divadelní hry Maude Fulton, ztvárnila postavu Jane, jedné ze dvou žen usilujících o ruku spisovatele MacMillana Forestera. Film vypráví příběh mladé dívky z chudých poměrů, která je přivedena do bohaté rodiny jako inspirace pro román, ale nakonec svým chováním změní jejich snobské způsoby. V polovině 30. let se objevila v několika mysteriózních a thrillerových filmech, které jsou dnes považovány za její nejvýznamnější. Patří mezi ně The Ghost Walks (1934), Murder by Television (1935) a její poslední významný film A Face in the Fog (1936), ve kterém ztvárnila postavu Jean Monroe, společenské sloupkařky, která se stane terčem záhadného vraha známého jako "Fiend". Osobní život a pozdější kariéra Dne 22. července 1931 se v Yumě v Arizoně provdala za herce Stu Erwina, s nímž měla dvě děti, včetně producenta Stuarta Erwina Jr. (1932-2014). Její bratr byl Bud Collyer, známý rozhlasový a televizní moderátor, a její švagrovou byla herečka Marian Shockley. Po roce 1936 se June Collyer stáhla z filmového průmyslu, ať už z vlastního rozhodnutí nebo kvůli nedostatku hlavních rolí. Ve 40. letech se filmům nevěnovala, ale v 50. letech se vrátila k herectví, když po boku svého manžela účinkovala v televizním seriálu The Stu Erwin Show (známém také jako Trouble with Father), který běžel na stanici ABC od roku 1950 do roku 1955. V tomto sitcomu ztvárnila manželku ředitele střední školy, kterého hrál její skutečný manžel. Seriál byl průkopnický tím, že se natáčel bez smíchu v pozadí (ten byl přidán až v poslední sezóně) a každá epizoda trvala přibližně 26 minut bez reklam. Její poslední herecké vystoupení bylo v jedné epizodě seriálu Playhouse 90 v roce 1958, po němž odešla do hereckého důchodu. June Collyer zemřela 16. března 1968 ve věku 61 let na bronchiální zápal plic, pouhé tři měsíce po smrti svého manžela. Byla zpopelněna v Chapel of the Pines Crematory v Los Angeles. June Collyer zůstává v historii filmu zapamatována jako jedna z těch hereček, které dokázaly úspěšně překonat přechod od němého filmu ke zvukovému a vybudovat si rozmanitou kariéru zahrnující různé filmové žánry i televizní tvorbu.