Véra Clouzot

Véra Clouzot (30. prosince 1913 – 15. prosince 1960) byla brazilsko-francouzská herečka a scenáristka. Narodila se jako Véra Gibson-Amado v Rio de Janeiru v Brazílii do významné rodiny. Její otec, Gilberto Amado, byl jednou z nejvýznamnějších politických osobností Brazílie – kongresman, spisovatel, novinář, právník a bývalý předseda Výboru pro mezinárodní právo při OSN. Cesta k filmu V roce 1941 se Véra seznámila s francouzským hercem Léo Laparou, členem divadelní společnosti Louise Jouveta, která v době druhé světové války hostovala v Brazílii. Krátce poté se za něj provdala a připojila se ke společnosti na turné po Jižní Americe, které trvalo téměř čtyři roky. Po skončení války se usadili ve Francii, kde Véra dostávala menší role v divadle Athénée, které vedl Louis Jouvet. Osudovým se pro ni stal rok 1947, kdy její tehdejší manžel Lapara získal roli ve filmu Quai des Orfèvres režiséra Henri-Georgese Clouzota. Když se Véra s režisérem setkala na natáčení, byla to láska na první pohled. Clouzot ji následně zaměstnal jako skriptku pro svůj další film Miquette (1950). Véra se rozvedla s Laparou a v roce 1950 se provdala za Clouzota, který po ní dokonce pojmenoval svou produkční společnost Véra Films. Filmová kariéra Véra Clouzot se objevila pouze ve třech filmech, všechny režíroval její manžel, ale každý z nich se stal významným dílem francouzské kinematografie. Její filmový debut přišel v thrilleru The Wages of Fear (1953), kde ztvárnila roli Lindy, jediné ženské postavy ve filmu. Clouzot tuto roli napsal speciálně pro svou ženu, protože v původním románu Georgese Arnauda tato postava neexistovala. Film vypráví o skupině zoufalých mužů v jihoamerickém městečku, kteří jsou najati, aby řídili nákladní auta s nitroglycerinem přes nebezpečný terén k hořícímu ropnému vrtu. The Wages of Fear se stal čtvrtým nejvýdělečnějším filmem ve Francii v roce 1953 a vidělo jej téměř 7 milionů diváků. Véra ve filmu předvedla odvážný výkon, včetně vlastních kaskadérských scén, kdy musela naskočit na jedoucí nákladní auto a být odhozena na zem. Nejznámějším filmem Véry Clouzot byl klasický thriller Les Diaboliques (1955), kde hrála po boku Simone Signoret. V tomto mistrovském díle ztvárnila Christinu Delassalle, křehkou manželku tyranského ředitele chlapecké internátní školy. Christina a milenka jejího manžela (Signoret) společně naplánují jeho vraždu, ale když tělo záhadně zmizí, začnou se dít nevysvětlitelné věci. Véřin výkon v roli ženy se srdečními problémy byl mimořádně působivý a film se stal jedním z nejuznávanějších thrillerů všech dob. Ironií osudu Véra zemřela na srdeční infarkt pouhých pět let po uvedení filmu, což připomínalo osud její postavy. Její třetí a poslední hereckou rolí byla postava Lucie, němé pacientky v psychiatrické léčebně ve špionážním thrilleru Les Espions (1957). Přestože v tomto filmu neměla žádné repliky, její výkon byl kritiky označován za jeden z nejpůsobivějších ve filmu. Scenáristická práce a odkaz Kromě herectví se Véra Clouzot podílela také na scenáristické práci. Spolu s dalšími autory napsala scénář k filmu La Vérité (1960), který režíroval její manžel a v hlavní roli se představila Brigitte Bardot. Film byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Během natáčení La Vérité v červenci 1960 Véra prodělala nervové zhroucení, což naznačovalo její zhoršující se zdravotní stav. Véra Clouzot zemřela v Paříži 15. prosince 1960, pouhé dva týdny před svými 47. narozeninami, na srdeční infarkt. Její smrt hluboce zasáhla Henri-Georgese Clouzota, který upadl do deprese. Přestože její filmografie čítá pouze tři herecké role, zanechala nesmazatelnou stopu ve francouzské kinematografii díky svým nezapomenutelným výkonům v klasických filmech, které dodnes patří mezi skvosty světového filmu. Je pohřbena na hřbitově Montmartre v Paříži.