Gustav von Seyffertitz (4. srpna 1862 – 25. prosince 1943) byl německý filmový herec a režisér, který se proslavil především v americké kinematografii. Narodil se v Haimhausenu v Bavorsku do aristokratické rodiny jako syn Guido Freiherr von Seyffertitze a jeho manželky Anny Gräfin von Butler Clonebough zu Haimhausen.
Divadelní začátky a emigrace
Ačkoliv jeho rodina očekávala, že se vydá na vojenskou dráhu, Seyffertitz je šokoval svým rozhodnutím stát se hercem. V Německu působil jako člen divadelního souboru Meiningen Court Theatre a vystupoval také v operách. V roce 1896 emigroval do Spojených států na pozvání rakousko-amerického divadelního režiséra Heinricha Conrieda. Navzdory svému výraznému německému přízvuku se prosadil na Broadwayi, kde během prvních dvou desetiletí 20. století pracoval jako divadelní herec a režisér. Jako herec se objevil v okázalých produkcích, například v roce 1910 v inscenaci The Brass Bottle.
Kariéra v němém filmu
Do filmového průmyslu vstoupil Seyffertitz až ve středním věku. Svou filmovou kariéru zahájil před rokem 1920, kdy začal pracovat v němých filmech nejen jako herec, ale také jako režisér. Během první světové války vystupoval pod pseudonymem G. Butler Clonblough, aby skryl svůj německý původ. Mezi jeho první filmy patřily snímky jako Down to Earth (1917), kde ztvárnil postavu Dr. Jollyema, a The Little Princess (1917), kde hrál pana Carrisforda.
Zlomová role profesora Moriartyho
Jednou z jeho nejúspěšnějších filmových rolí byla postava profesora Moriartyho ve filmu Sherlock Holmes (1922) po boku Johna Barrymora. V tomto snímku, který režíroval Albert Parker, ztvárnil Seyffertitz dokonalého padoucha a arcinepřítele slavného detektiva. Film byl považován za ztracený po několik desetiletí, ale v polovině 70. let byl znovu objeven a restaurován. Kritici oceňovali Seyffertitzův výkon jako "ideálního Moriartyho", který dokázal na plátně vytvořit přesvědčivou postavu geniálního zločince.
Charakterní herec ve zvukovém filmu
Přestože měl výrazný rakouský přízvuk, Seyffertitz úspěšně přešel do éry zvukového filmu a natočil přibližně 40 snímků po zavedení zvuku. Ve svých filmech často hrál "ztělesnění hrozivého Huna - americkou představu o nemilosrdném, krutém německém vojenském důstojníkovi". Mezi jeho významné role patřila postava antagonisty Mary Pickfordové ve filmu Sparrows (1926).
Spolupráce s Josefem von Sternbergem
Významnou kapitolou v jeho kariéře byla spolupráce s režisérem Josefem von Sternbergem a herečkou Marlene Dietrichovou. Objevil se ve filmech Dishonored (1931), kde ztvárnil ředitele rakouské tajné služby, a Shanghai Express (1932), kde hrál obchodníka s opiem Erica Bauma. Tyto filmy patří k vrcholům jeho zvukové filmografie a upevnily jeho pozici jako vyhledávaného charakterního herce.
Pozdní kariéra
Mezi jeho pozdější filmové role patřila parodie na Sigmunda Freuda ve filmové klasice Franka Capry Mr. Deeds Goes to Town (1936). V roce 1939 se objevil v hororu Son of Frankenstein po boku Basila Rathbona, Borise Karloffa a Bely Lugosiho, kde ztvárnil menší roli jednoho z měšťanů. Tento film byl jeho posledním významným snímkem a zároveň posledním, ve kterém Boris Karloff ztvárnil Frankensteinovo monstrum.
Osobní život a odkaz
Gustav von Seyffertitz byl pětkrát ženatý a měl několik dětí. Jeho manželkami byly Katharina Hoffmann, Eugenie von Mink, Toni Creutzburg, Nelly Thorne a Frieda. Během své kariéry se objevil ve 118 filmech mezi lety 1917 a 1939. Zemřel 25. prosince 1943 ve Woodland Hills v Los Angeles ve věku 81 let.
Seyffertitz zůstává v paměti filmových historiků jako výrazný charakterní herec, který dokázal přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav, především však záporných. Jeho aristokratický vzhled, výrazné rysy a schopnost vytvořit na plátně atmosféru napětí z něj učinily jednoho z nejpozoruhodnějších charakterních herců své doby.