Beppe Cino

Giuseppe „Beppe" Cino se narodil 3. února 1947 v Caltanissettě na Sicílii a je italský režisér a scenárista. Cino studoval na Centro Sperimentale di Cinematografia v Římě, kde v roce 1970 absolvoval. Téhož roku začal intenzivní činnost jako dokumentarista a asistent režie, přičemž spolupracoval s Roberto Rossellinim, Vittoriem De Sicou a Stenem. Spolupráce s legendárními režiséry Beppe Cino pokračoval ve studiu na Univerzitě v Římě na počátku 70. let, kde se setkal s legendárním režisérem Roberto Rossellinim a pracoval pro něj jako asistent režie několik let na různých televizních produkcích až do Rosselliniho smrti v roce 1976. V roce 1977 začal Cino pracovat pro japonské televizní sítě NHK General TV a TBS Tokyo Broadcasting Systems až do roku 1982, kdy konečně začal svou vlastní režijní kariéru. Režijní debut a filmová tvorba Cino debutoval jako režisér experimentálním dramatem Il cavaliere, la morte e il diavolo, které také napsal a produkoval. Tento film z roku 1982 byl adaptací díla Arthura Schnitzlera. Následoval jeho nejznámější film La Casa del Buon Ritorno z roku 1986, italské giallo, které napsal a režíroval. Film je také známý pod anglickým názvem The House of the Blue Shadows. La Casa del Buon Ritorno mělo premiéru na Benátském filmovém festivalu 31. srpna 1986 a bylo distribuováno v Itálii společností C.R.C./Real Film 13. února 1987. Další filmové projekty V roce 1990 režíroval Cino film Breath of Life s Franco Nerem v hlavní roli, drama zasazené do Itálie roku 1946 těsně po druhé světové válce, které zkoumá životy a emoce skupiny smrtelně nemocných pacientů uzavřených v izolovaném sanatoriu. Mezi další Cinovy filmy patří Rosso di sera z roku 1989 a novější snímky Miracolo a Palermo! z roku 2003 a Quell'estate felice z roku 2007. Cino také režíroval pod pseudonymy Bob J. Ross a Bob Singer.