Stefan Ruzowitzky

Stefan Ruzowitzky, narozen 25. prosince 1961 ve Vídni, je rakouský režisér a scenárista, držitel Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Stefan Ruzowitzky vystudoval historii a drama na Vídeňské univerzitě a navštěvoval filmové kurzy a semináře vedené osobnostmi jako Syd Field, Zdenek Mahler a Vilmos Zsigmond. V první polovině 80. let pracoval v divadle jako režisér a psal rozhlasové hry pro rakouskou stanici ORF. Od roku 1987 působil jako nezávislý režisér a autor pro televizi, reklamy a hudební videa. V raných letech své kariéry režíroval dokumenty a reklamy, ale také hudební videa známých umělců jako N'Sync, Scorpions nebo Die Prinzen. Filmová kariéra V roce 1996 debutoval celovečerním filmem Tempo, příběhem o skupině mladých lidí žijících ve Vídni. Za tento film získal v roce 1997 cenu Maxe Ophülse. Jeho druhý celovečerní film, Die Siebtelbauern (The Inheritors), natočený v roce 1997, byl prodán do 50 zemí a promítán na mnoha filmových festivalech po celém světě, kde získal řadu ocenění včetně Tiger Award v Rotterdamu. The Inheritors byl také rakouským kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film v roce 1999. Tento film, odehrávající se v malém údolí ve venkovském Horním Rakousku ve 30. letech 20. století, je chytrým, postmoderním pojetím žánrů 'Heimatfilm' a 'Bergfilm' z 30. a 50. let. Ruzowitzky do žánru vnáší úzkosti vyšších poloh: izolaci, útlak a patriarchální společnost. Příběh se odehrává ve 30. letech v Horním Rakousku, kde sedm rolníků zdědí farmu po zavražděném farmáři, což vyvolá tvrdý a dramatický boj. V roce 2000 Ruzowitzky režíroval úspěšný německý hororový film Anatomy (Anatomie) s Frankou Potente v hlavní roli. Film se stal nejvýdělečnějším německojazyčným filmem roku 2000. Columbia Pictures uvedla anglicky dabovanou verzi filmu v USA do kin 8. září 2000. V roce 2003 následoval stejně úspěšný sequel Anatomy 2. Anatomy vypráví příběh o nadané a ambiciózní studentce medicíny Paule (Franka Potente), která je pozvána slavným profesorem Grombeckem z Heidelbergu, aby se zúčastnila elitního letního kurzu anatomie. Když však na pitevním stole najde mrtvolu mladého muže, kterého ještě včera potkala plného života, začne vyšetřovat jeho smrt a odhalí některá nevhodná tajemství v této zdánlivě respektované instituci. Ruzowitzky je bezpochyby jedním z nejvšestrannějších filmařů na rakouské filmové scéně. Vídeňský režisér se dokázal vztahovat k jakémukoli filmovému žánru během své dlouhé a plodné kariéry a téměř vždy dokázal splnit očekávání publika i kritiky. Jeho největší úspěch však přišel s filmem Die Fälscher (The Counterfeiters). The Counterfeiters (německy Die Fälscher) je rakousko-německý dramatický film z roku 2007, který Ruzowitzky napsal a režíroval. Film fiktivně zpracovává Operaci Bernhard, tajný plán nacistického Německa během druhé světové války destabilizovat Spojené království zaplavením jeho ekonomiky padělanými bankovkami Bank of England. Film se soustředí na židovského padělatele Salomona 'Sallyho' Sorowitscha, který je donucen pomáhat s operací v koncentračním táboře Sachsenhausen. Film je založen na českojazyčných pamětech Adolfa Burgera z roku 1983 "Komando padělatelů", které byly v angličtině vydány jako "The Devil's Workshop". Burger byl židovský slovenský typograf, který byl v roce 1942 uvězněn za padělání křestních listů na záchranu Židů před deportací a později byl internován v Sachsenhausenu, aby pracoval na Operaci Bernhard. Ruzowitzky s Burgerem úzce konzultoval téměř každou fázi psaní a produkce. 24. února 2008 film The Counterfeiters, uvedený v soutěži na Berlinale 2007, získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Bylo to poprvé, co Rakousko získalo Oscara, a jak sám Ruzowitzky řekl během svého projevu, toto vítězství znamená hodně pro národ, který – od 30. let, po Hitlerově nástupu k moci – viděl mnoho filmových režisérů emigrovat do Spojených států (stačí si například vzpomenout na jména jako Billy Wilder, Otto Preminger a Fred Zinnemann). V roce 2013 režíroval 90minutové dokumentární drama Das radikal Böse, které prostřednictvím autentických dopisů a rozhovorů s odborníky na psychologii, vojenství a historii hledá vysvětlení mentality "obyčejných" členů Einsatzgruppen a vojáků Wehrmachtu, kteří prováděli holocaust. Film byl založen především na knize Christophera Browninga z roku 1992 "Obyčejní muži", která přisuzuje efektivitu německého zabíjecího stroje spíše sociálním mechanismům konformismu a tlaku vrstevníků než rasové nenávisti. V roce 2021 Ruzowitzky představil svůj kriminální thriller Hinterland. Film se odehrává ve Vídni v roce 1920. Bývalý rakouský válečný zajatec Peter Perg se vrací domů do Vídně. Vše se změnilo. Kdysi mocná Rakousko-uherská říše se zhroutila, císařskou dynastii nahradila republika a nespočet uměleckých, politických a intelektuálních hnutí zpochybňuje staré jistoty. Když sériový vrah začne vybírat vojenské veterány, je Perg, bývalý detektiv, povolán k vyšetřování. Film byl natočen z velké části technologií modrého plátna, scény byly vytvářeny především na počítači. V červenci 2021 byl vydán trailer filmu. Film měl premiéru na 74. filmovém festivalu v Locarnu 6. srpna 2021 a získal cenu Prix du public UBS Award. Jeho německá premiéra se konala 7. října 2021. Dalším Ruzowitzkého filmovým projektem byla filmová adaptace klasiky Hermanna Hesseho "Narziss und Goldmund" (Narcis a Goldmund, DE/AT 2020), o životech dvou mladých mužů navštěvujících klášterní školu ve středověku. Film s prominentním obsazením byl uveden do kin v březnu 2020. Režijní styl a význam Stefan Ruzowitzky se nebojí odvážit a experimentovat s novými filmovými jazyky, přičemž čerpá inspiraci z toho, co bylo vytvořeno v minulosti. Pro film Hinterland zvolil nepochybně odvážný režijní přístup, který se zpočátku může zdát nepřesvědčivý, ale později se ukáže jako vynikající řešení pro inscenaci nejen pocitů protagonisty, ale také silného pocitu úzkosti a především šílenství. Hinterland je ve všech ohledech expresionistický film, ve kterém hranaté kulisy, stísněné ulice, nakloněné budovy, zlověstné stíny a šikmé záběry nám umožňují zažít jeden z nejdramatičtějších momentů Rakouska z první ruky a vyvolávají úzkost. Jako scenárista a režisér Stefan Ruzowitzky nám dal film (The Counterfeiters), který rezonuje s divákem díky přesvědčivému realismu zprostředkovanému jeho scénářem a vedením při oživování příběhu na plátně. Tón od prostředí k prostředí, od scény ke scéně, je dobře nastaven a udržován. Zatímco jsme přirozeně zasaženi vizuálním útokem takové nelidskosti a utrpení, Ruzowitzky nám dává psychologii svých postav, protože každá z nich je svým způsobem postižena událostmi války a jejich zacházením. Stefan Ruzowitzky žije ve Vídni se svou manželkou Birgit Sturm, se kterou je ženatý od roku 1999, a jejich dvěma dcerami.