Pierre Chenal

Pierre Chenal, vlastním jménem Philippe Cohen, se narodil 5. prosince 1904 v Bruselu v Belgii a zemřel 23. prosince 1990 v La Garenne-Colombes ve Francii. Byl významným francouzským filmovým režisérem a scenáristou, který dosáhl největšího úspěchu ve 30. letech 20. století. Počátky kariéry a dokumentární tvorba Chenal projevil zájem o film již v mladém věku. Svou kariéru zahájil jako dokumentarista na počátku 30. let. Jeho první krátký film Les Petits Métiers de Paris (Drobná pařížská řemesla) z roku 1932 byl dokumentem, v němž využíval sociální realismus. Tento snímek a další dokumentární díla jako A French City of Cinema měla didaktické ambice, které ho v té době řadily mezi inovátory. Chenal si po celou svou kariéru udržel zálibu v atmosférách prodchnutých pravdivostí a sociálními tématy. Zlatá éra a literární adaptace Ve 30. letech se Chenal přeorientoval na hraný film a proslul především adaptacemi významných literárních děl. V roce 1933 natočil La Rue sans nom podle románu Marcela Aymého, následoval Crime and Punishment (1935) podle Dostojevského románu Zločin a trest s Pierrem Blancharem v hlavní roli. Tento film byl oceňován za vynikající atmosféru, hudbu Arthura Honeggera a působivé herecké výkony. V roce 1936 zfilmoval román Jacka Londona Les Mutinés de l'Elseneur (Vzpoura na Elsinoru). Rok 1937 byl pro Chenala mimořádně plodný – natočil adaptaci Pirandellova románu Il fu Mattia Pascal (Feu Mathias Pascal/Muž odnikud) a thriller L'Alibi, v němž spolupracoval s Erichem von Stroheimem a Louisem Jouvetem. V roce 1938 následoval film La Maison du Maltais (Dům Malťana) podle románu Jeana Vignauda s Viviane Romance a Marcelem Daliem v hlavních rolích. Průkopnické dílo a exil V roce 1939 natočil Chenal Le Dernier Tournant, první filmovou adaptaci slavného románu Jamese M. Caina Pošťák vždy zvoní dvakrát. Tento film noir s Michelem Simonem a Corinne Luchaire je považován za jedno z jeho mistrovských děl. Jako francouzský Žid byl Chenal v roce 1942 nucen uprchnout z okupované Francie do Jižní Ameriky. Se svou manželkou, českou herečkou Florence Marly, s níž byl ženatý v letech 1937-1955, odešel do Argentiny. Během exilu natočil několik filmů v Argentině a Chile, včetně Todo un hombre (1943) a The Corpse Breaks a Date (1944). Poválečná tvorba Po válce se Chenal vrátil do Francie, kde v roce 1947 natočil komedii Clochemerle. V roce 1948 se však opět vydal do Argentiny, kde adaptoval kontroverzní román amerického spisovatele Richarda Wrighta Native Son (1951). Tento film o rasových předsudcích v Americe byl natočen v Argentině, protože v té době bylo toto téma v USA příliš kontroverzní pro anglicky mluvenou verzi. V 50. a 60. letech se Chenal věnoval především thrillerům, jako byly Rafles sur la ville (1958), La Bête à l'affût (1959) a L'assassin connaît la musique (1963). Jeho poválečná tvorba však již nikdy nedosáhla takového úspěchu a popularity jako jeho předválečné filmy. Odkaz a význam Pierre Chenal zaujímá v dějinách francouzské kinematografie zvláštní místo. Přestože je relativně málo známý, jeho filmografie svědčí o významném tvůrčím přínosu. Byl mistrem filmového noir, vynikal v adaptacích literárních děl a spolupracoval s mnoha významnými herci své doby, jako byli Louis Jouvet, Michel Simon, Pierre Blanchar, Viviane Romance a Albert Préjean. Jeho režijní styl se vyznačoval smyslem pro atmosféru, sociální témata a schopností pracovat s herci. Přestože jeho kariéra byla přerušena druhou světovou válkou a exilem, zanechal po sobě významné filmové dědictví, které zahrnuje přibližně třicet celovečerních filmů.