Joseph Cawthorn

Joseph Bridger Cawthorn (29. března 1868, New York City, New York – 21. ledna 1949, Beverly Hills, Kalifornie) byl americký divadelní a filmový komediální herec, který se proslavil svým charakteristickým německým přízvukem a komediálním talentem. Rané začátky a divadelní kariéra Narodil se v New Yorku do rodiny účinkující v minstrelských show, což předurčilo jeho budoucí kariéru. Do světa zábavy vstoupil již jako dítě, když v pouhých čtyřech letech debutoval v Robinson's Music Hall v New Yorku v roce 1872. V devíti letech odcestoval do Anglie, kde čtyři roky vystupoval v tamních music hallech. Po návratu do USA se objevoval v minstrelských představeních a vaudevillu jako tzv. "Dutch" komik, využívající silný německý přízvuk, který se stal jeho poznávacím znamením. Broadwayská hvězda Na Broadwayi debutoval kolem roku 1898 a zahájil tak úspěšnou divadelní kariéru trvající více než dvě desetiletí. Jeho prvním významným úspěchem byla role Borise v operetě The Fortune Teller (1898) od Victora Herberta. Mezi další pozoruhodné broadwayské role patřila titulní postava v extravagantním představení Mother Goose (1903) a role vynálezce Dr. Pilla ve fantasy muzikálu Little Nemo (1908). Právě v Little Nemo se odehrála zajímavá příhoda, kdy musel během jednoho představení improvizovat, aby získal čas při řešení technického problému v zákulisí. Scéna vyžadovala, aby popisoval imaginární zvířata, která lovil, a tak na místě vymyslel slovo "whiffenpoof". Studenti z Yale, kteří byli v publiku, si toto slovo přivlastnili pro název svého pěveckého sboru. Hollywoodská kariéra Když jeho hvězda na Broadwayi začala pohasínat, Cawthorn se v roce 1927 přestěhoval do Hollywoodu a zahájil druhou plodnou kariéru jako charakterní herec. Během svého působení v Hollywoodu se objevil ve více než 50 filmech, přičemž poslední natočil v roce 1942. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patřil Gremio v prvním zvukovém zpracování The Taming of the Shrew (1929) s Mary Pickfordovou a Douglasem Fairbanksem, Dr. Bruner v hororu White Zombie (1932) s Belou Lugosim, Schultz v muzikálu Gold Diggers of 1935 a otec Florenze Ziegfelda ve filmu The Great Ziegfeld (1936). Charakteristický herecký styl Cawthorn byl známý svým komediálním talentem a schopností ztvárnit excentrické postavy s německým přízvukem. Jeho herecký styl byl formován léty strávenými ve vaudevillu a burlesce, kde si vybrousil svůj charakteristický "Dutch" komický projev. Tento styl se stal základem jak jeho divadelní, tak filmové kariéry. V Hollywoodu byl ceněn jako spolehlivý charakterní herec, který dokázal oživit i menší role svým osobitým projevem. Významné filmové role Kromě již zmíněných filmů se Cawthorn objevil v řadě dalších významných snímků své doby. Patří mezi ně Love Me Tonight (1932) s Mauricem Chevalierem, komedie Blondie Johnson (1933) s Joan Blondellovou, The Last Gentleman (1934), muzikál Sweet Adeline (1935) s Irene Dunneovou a komedie One Rainy Afternoon (1936) s Francisem Ledererem. Jeho poslední filmovou rolí byla účast ve snímku So Ends Our Night (1941) s Fredricem Marchem. Osobní život V osobním životě byl Joseph Cawthorn od roku 1902 až do své smrti ženatý s divadelní a filmovou herečkou Queenie Vassarovou. Zemřel 21. ledna 1949 ve věku 80 let na následky mrtvice ve svém domě v Beverly Hills. Je pohřben na hřbitově Hollywood Forever. Odkaz Joseph Cawthorn zanechal významnou stopu jak v divadelním, tak filmovém světě. Jeho schopnost přejít z úspěšné divadelní kariéry do filmového průmyslu v pozdějším věku ukazuje jeho mimořádný talent a přizpůsobivost. Přestože dnes není tak známý jako některé jiné hvězdy své doby, jeho příspěvek k americké zábavě, zejména v období přechodu od němého filmu ke zvukovému, zůstává významný.