Hoyt Curtin

Hoyt Stoddard Curtin (9. září 1922 – 3. prosince 2000) byl americký hudební skladatel, producent a primární hudební ředitel animačního studia Hanna-Barbera. Narodil se v Downey v Kalifornii a vyrůstal v nedalekém San Bernardinu jako syn pojišťovacího agenta, který také působil jako zástupce odhadce pro okres San Bernardino. Hudební začátky Curtin začal hrát na klavír již v pěti letech a brzy projevil mimořádný hudební talent. V deváté třídě již vedl vlastní profesionální taneční orchestr a během středoškolských studií hrál v jazzových kapelách. Po službě v americkém námořnictvu během druhé světové války, kde byl v roce 1944 pověřen hodností praporčíka a sloužil v Pacifiku, studoval hudbu na University of Southern California (USC). Zde získal magisterský titul a studoval filmovou kompozici pod vedením Miklóse Rózsy. Filmová kariéra Ačkoliv Curtin původně toužil po kariéře filmového skladatele, jeho první významnou filmovou prací byla hudba k nízkorozpočtovému sci-fi hororu Mesa of Lost Women (1953). Tato neobvyklá kombinace flamencové kytary a avantgardního jazzového piana byla později znovu použita v Ed Woodově filmu Jail Bait (1954), kde byl Curtin uveden pod jménem "Hoyt Kurtain". Složil také hudbu pro filmy Timber Tramps (1975) a C.H.O.M.P.S. (1979), který byl produkován Hannou a Barberou. Přestože jeho filmová tvorba nebyla rozsáhlá, jeho experimentální přístup k filmové hudbě byl pozoruhodný. Spolupráce s Hanna-Barbera Zlomový okamžik v Curtinově kariéře přišel v roce 1957, kdy byl najat, aby složil hudbu pro reklamu na pivo Schlitz, kterou v MGM Studios produkovali William Hanna a Joseph Barbera. Krátce poté ho dvojice požádala, aby složil znělku pro jejich nový animovaný seriál The Ruff & Reddy Show. Curtin údajně složil melodii během pouhých pěti minut poté, co mu Hanna a Barbera přečetli text po telefonu. Když Hanna a Barbera opustili MGM, aby založili vlastní studio, vzali Curtina s sebou. Zlatá éra animovaných znělkových melodií Jako hudební ředitel Hanna-Barbera od roku 1957 do roku 1965 a znovu od roku 1972 až do svého odchodu do důchodu v roce 1989 Curtin vytvořil některé z nejznámějších a nejzapamatovatelnějších znělkových melodií v historii animované tvorby. Mezi jeho nejslavnější díla patří znělky k seriálům The Flintstones, The Jetsons, Top Cat, Jonny Quest, Super Friends, Josie and the Pussycats, The Smurfs a The New Scooby-Doo Movies. Curtinova zkušenost s psaním reklamních znělek mu pomohla při vytváření chytlavých melodií pro animované seriály. Sám řekl: "V reklamě máte jednu minutu nebo čtyřicet sekund na prodej produktu. Proto každá jednotlivá nota musí něco znamenat a musí něco dělat. A přesně tak jsem přistupoval k jednominutovým hlavním znělkám: měly prodat show." Inovativní přístup k hudbě Od roku 1960 Curtin začal také komponovat doprovodnou hudbu pro různé seriály Hanna-Barbera. Pro seriál Jonny Quest vytvořil průlomovou hudbu s využitím jazzového orchestru a raných syntezátorů. V rozhovoru z roku 1999 Curtin uvedl, že jeho pianista Jack Cookerly "vynalezl syntezátor, jak ho známe, pro Jonny Quest. Byl vyroben z beden od pomerančů s klávesnicí a tisíci elektronek!" Curtinova hudba pro The Flintstones prošla vývojem. Původní znělka seriálu v první sezóně byla veselá melodie s xylofony nazvaná "Rise and Shine". Ve druhé sezóně se Curtin rozhodl změnit ji na více "jeskynní" zvuk s využitím tympánů. Slavná znělka "Meet the Flintstones" byla složena ve spěchu, jak sám Curtin přiznal: "Napsal jsem tu potvoru ve skutečné panice, protože jsme měli zpoždění." Odkaz a uznání Během své pěti desetiletí trvající kariéry Curtin napsal, dirigoval a produkoval tisíce jedinečných znělkových melodií a hudebních motivů. Jeho práce je dodnes registrována u BMI (2 047 skladeb) a ASCAP (1 102 skladeb). Joseph Barbera o Curtinovi řekl: "Málokdo má šanci pracovat s géniem. Všichni z nás v Hanna-Barbera, kteří pracovali s Hoytem, patříme mezi ty šťastlivce." Hoyt Curtin zemřel 3. prosince 2000 v nemocnici v Thousand Oaks v Kalifornii ve věku 78 let. Jeho hudba však žije dál a zůstává kulturně relevantní i dnes. Jak řekla bývalá prezidentka animace ve Warner Bros. Jean MacCurdyová: "Hoytovy znělky byly něco, co by téměř kdokoli na ulici mohl zazpívat, když by se ho na to zeptali."