Bruno Carstens

Bruno Carstens (26. října 1918, Wilhelmshaven, Německo – 30. října 2001, Saalfeld, Durynsko, Německo) byl významný německý herec, který se proslavil především svou prací ve východoněmecké kinematografii a televizi. Raná léta a začátky kariéry Bruno Carstens vyrůstal ve Wilhelmshavenu, kde se po dokončení školy vyučil námořníkem. Na počátku druhé světové války v roce 1939 byl jako námořník povolán do válečného námořnictva. Po neúspěšném pokusu o útěk do Anglie byl zařazen do trestného praporu 999. Při prvním nasazení přeběhl k Rudé armádě. V sovětském zajateckém táboře u Karagandy a na Centrální antifašistické škole získal své první herecké zkušenosti. Po skončení války se vrátil do Německa, usadil se v sovětské okupační zóně a v roce 1948 se stal členem SED (Sjednocené socialistické strany Německa). Následně absolvoval herecké studium na Německém divadelním institutu ve Výmaru, což odstartovalo jeho profesionální hereckou dráhu. Televizní kariéra Bruno Carstens se stal jednou z nejvýraznějších tváří východoněmecké televize. Největší popularitu mu přinesla role kapitána Wernickeho v kriminálním seriálu Blaulicht (1959-1968), kde se stal vůbec prvním televizním komisařem v historii NDR. Tento průlomový seriál zobrazoval práci Volkspolizei (Lidové policie) ve východním Německu a položil základy pro pozdější kriminální seriály. Carstens se později objevil v dalším populárním kriminálním seriálu Polizeiruf 110, kde v letech 1972-1990 ztvárnil různé postavy včetně Friedricha Gaua a Maxe Haaseho, celkem v deseti epizodách. Významné televizní role V 80. a 90. letech pokračoval v budování své televizní kariéry. V seriálu Die Leute von Züderow (1985) ztvárnil postavu kapitána Wilhelma Witta. Tento seriál se odehrával v fiktivním pobřežním městě Züderow a sledoval práci příslušníků Volkspolizei v této oblasti. Mezi jeho další významné televizní role patřila postava Maxe Schreibera v seriálu Barfuß ins Bett (1988-1990), kde se objevil v devíti epizodách, a role Heinricha Krögera v seriálu Flugstaffel Meinecke (1990), kde účinkoval v šesti dílech. V letech 1990-1991 ztvárnil postavu Waldemara Seemanna v populárním seriálu Spreewaldfamilie, který byl jedním z jeho posledních větších televizních projektů. Filmová kariéra Vedle televizní tvorby se Bruno Carstens prosadil i ve filmech produkovaných východoněmeckým filmovým studiem DEFA. Mezi jeho první filmové role patřila účast ve snímku Eskapade (1936). V průběhu 60. a 70. let se objevil v několika významných DEFA produkcích, včetně filmů Professor Mamlock (1961) a In der Sache J. Robert Oppenheimer (1965). Zajímavou kapitolou jeho filmografie byla účast v tzv. "východních westernech" produkovaných studiem DEFA. V roce 1969 se objevil ve filmu Tödlicher Irrtum (Fatal Error) v roli McLaurina. Celkem účinkoval v pěti westernových filmech DEFA, přičemž jeho posledním byl Der lange Ritt zur Schule (The Long Ride from School) z roku 1981. Pozdní kariéra a ocenění I v pokročilém věku zůstal Bruno Carstens aktivním hercem. V 90. letech se objevil v několika produkcích sjednoceného Německa, včetně epizody populárního kriminálního seriálu Tatort: Geschlossene Akten (1994) a televizního filmu Der Millionär (1996). Jednou z jeho posledních rolí byla účast ve filmu Hans im Glück (1999). Za svou dlouholetou práci v oblasti filmu a televize získal v roce 1962 Heinrich-Greif-Preis a v roce 1978 byl oceněn Vlasteneckým řádem za zásluhy v bronzovém stupni (Vaterländischer Verdienstorden in Bronze). Osobní život V osobním životě byl Bruno Carstens od roku 1965 do roku 1986 ženatý s herečkou Isot Kilian (1924-1986). Během své více než padesátileté herecké kariéry se objevil ve více než 100 filmech a televizních seriálech, čímž se zařadil mezi nejvýznamnější a nejplodnější herce východoněmecké kinematografie. Bruno Carstens zemřel 30. října 2001 v Saalfeldu, pouhé čtyři dny po svých 83. narozeninách.