Maurice de Canonge

Maurice Camille Louis de Canonge, narozen 18. března 1894 v Toulonu ve Francii, zemřel 29. prosince 1978 v Ballancourt-sur-Essonne, byl významný francouzský herec, režisér a scenárista, jehož kariéra zahrnovala éru němého filmu i zvukové kinematografie. Počátky kariéry a divadelní zkušenosti Maurice de Canonge začínal svou uměleckou dráhu jako divadelní herec. Po neúspěšném pokusu o přijetí na pařížskou konzervatoř zahájil kariéru v Théâtre de l'Odéon pod vedením slavného Antoina. Jeho divadelní debut přišel v roce 1910, kdy nečekaně dostal příležitost nahradit George Flateaua v inscenaci Romeo a Julie poté, co měl Flateau vážnou automobilovou nehodu. Tato náhoda odstartovala jeho hereckou kariéru, která ho později dovedla až k filmu. Hollywoodská zkušenost V roce 1922 se de Canonge stal jedním z prvních francouzských herců, kteří byli angažováni společností Paramount Pictures pro práci v Hollywoodu. Patřil tak k průkopníkům francouzských umělců v americké kinematografii během zlaté éry němého filmu. V Hollywoodu strávil šest let, kde získal cenné zkušenosti s americkým filmovým průmyslem a jeho produkčními metodami. Toto období významně ovlivnilo jeho pozdější režisérskou práci. Návrat do Francie a začátek režisérské kariéry V roce 1928 se de Canonge vrátil do Francie, kde se stal generálním ředitelem filmové společnosti Gaumont, jednoho z nejstarších filmových studií na světě. Brzy poté se začal věnovat režii, což se ukázalo jako klíčový obrat v jeho kariéře. Jako režisér debutoval v období přechodu od němého filmu ke zvukovému, což mu umožnilo využít zkušenosti z obou světů kinematografie. Detektivní filmy a série Inspecteur Grey Ve 30. letech se de Canonge prosadil jako režisér detektivních filmů. V roce 1936 natočil snímek Inspecteur Grey, který se stal prvním dílem úspěšné série. Následoval film L'empreinte rouge (1937), který patří mezi jeho nejznámější díla. Tyto detektivní příběhy s inspektorem Greyem v hlavní roli si získaly popularitu u francouzského publika a upevnily de Canongeovu pozici v domácí kinematografii. Poválečná tvorba a hudební komedie Po druhé světové válce se de Canonge zaměřil na lehčí žánry, především hudební komedie. V 50. letech režíroval řadu populárních filmů, mezi něž patří Boum sur Paris (1953) s Jacquesem Pillsem, Au pays du soleil (1951) s Tinem Rossim, a dvojice úspěšných komedií Trois de la Canebière (1955) a Trois de la marine (1957) s Marcelem Merkèsem v hlavní roli. Tyto filmy často zachycovaly atmosféru jižní Francie, zejména Marseille a Toulonu, a byly protkány populárními písněmi. Závěr kariéry V závěru své filmové dráhy natočil de Canonge filmy jako Arènes joyeuses (1957) s Fernandem Raynaudem a Police judiciaire (1958) s Henrim Vilbertem. Jeho poslední režijní práce spadají do konce 50. let, kdy už se francouzská kinematografie začala ubírat novými směry s příchodem nové vlny. Za svou práci byl v roce 1954 oceněn titulem důstojníka Řádu národního hospodářství (Officier de l'ordre de l'Économie nationale). Maurice de Canonge zanechal významnou stopu ve francouzské kinematografii jako všestranný filmový tvůrce, který úspěšně přešel od herectví k režii a dokázal se přizpůsobit technologickým změnám i měnícím se diváckým preferencím během své více než čtyřicetileté kariéry.