Allan Burns

Allan Pennington Burns (18. května 1935 – 30. ledna 2021) byl americký scenárista a televizní producent, který se významně zapsal do historie americké kinematografie a televizní tvorby. Narodil se v Baltimore ve státě Maryland a po studiích architektury na University of Oregon, které nedokončil, se v roce 1957 přestěhoval do Los Angeles, kde začal svou kariéru jako asistent v příběhovém oddělení NBC. Počátky kariéry a animace Burns zahájil svou profesionální dráhu v oblasti animace, když v letech 1959-1962 pracoval pro Jay Ward Productions na populárních animovaných seriálech jako The Rocky and Bullwinkle Show, Dudley Do-Right a George of the Jungle. Během tohoto období také vytvořil známou postavu kapitána Cap'n Crunch pro společnost Quaker Oats, která se stala jednou z nejrozpoznatelnějších maskotů v reklamním průmyslu. Průlom v televizní tvorbě V polovině 60. let Burns navázal tvůrčí spolupráci s Chrisem Haywardem, s nímž vytvořil několik významných televizních seriálů. Jejich prvním velkým úspěchem byl sitcom The Munsters (1964-1966), který přenesl klasické hororové postavy inspirované Draculou a Frankensteinovým monstrem do prostředí amerického předměstí. Ačkoliv jejich další projekt My Mother the Car (1965-1966) je často označován za jeden z nejhorších sitcomů všech dob, dvojice se rychle rehabilitovala díky kriticky oceňovanému seriálu He & She (1967-1968), za který získali cenu Emmy. Zlatá éra s MTM Enterprises Zásadní zlom v Burnsově kariéře přišel, když se setkal s Jamesem L. Brooksem a začal s ním spolupracovat na seriálu Room 222. Jejich úspěch upoutal pozornost Granta Tinkera, který je v roce 1970 přivedl do své nově založené produkční společnosti MTM Enterprises, aby vytvořili seriál pro Mary Tyler Moore. Výsledkem byl průlomový sitcom The Mary Tyler Moore Show (1970-1977), který se stal jedním z nejúspěšnějších a nejvlivnějších televizních pořadů své doby. The Mary Tyler Moore Show byl revoluční v tom, že představil svobodnou, nezávislou ženu s kariérou, která nebyla v panice z toho, že není vdaná. Seriál získal během svého sedmiletého vysílání rekordních 29 cen Emmy, včetně tří po sobě jdoucích ocenění za nejlepší komediální seriál (1975-1977). Burns a Brooks zůstali u seriálu po celou dobu jeho trvání a společně vytvořili také úspěšné spin-offy Rhoda (1974-1978) a Lou Grant (1977-1982). Filmová tvorba Vedle své televizní práce se Burns prosadil i jako filmový scenárista. Jeho nejvýznamnějším filmovým počinem byl scénář k romantickému dramatu A Little Romance (1979) s Laurencem Olivierem a Diane Lane v hlavních rolích, za který byl nominován na Oscara za nejlepší adaptovaný scénář. Film vypráví příběh americké dívky žijící v Paříži, která se zamiluje do francouzského chlapce, a jejich romantické dobrodružství v Benátkách. Burns také napsal scénář k westernovému prequelu Butch and Sundance: The Early Days (1979), který představil mladší verze legendárních postav z filmu Butch Cassidy a Sundance Kid. Ačkoliv film nebyl komerčně úspěšný, je považován za jeden z prvních významných "prequelů" v historii kinematografie. V roce 1986 Burns debutoval jako režisér dramatu Just Between Friends s Mary Tyler Moore a Christine Lahti v hlavních rolích. Film vypráví příběh dvou žen, jejichž přátelství je vystaveno zkoušce, když jedna z nich zjistí, že druhá měla poměr s jejím manželem (Ted Danson). Pozdější kariéra V 80. letech Burns vytvořil sitcom The Duck Factory (1984), který je významný především tím, že představil Jima Carreyho v jeho první hlavní roli v hollywoodské produkci. Seriál, zasazený do prostředí malého animačního studia, bohužel trval pouze jednu sezónu, ale získal dvě ceny Emmy a je dodnes považován za kultovní dílo. Burns pokračoval v televizní tvorbě i v pozdějších letech, kdy vytvořil seriály jako FM (1989-1990), Eisenhower and Lutz a Cutters. Za svou kariéru získal celkem šest cen Emmy a v roce 1988 byl společně s Jamesem L. Brooksem oceněn prestižní cenou Laurel Award od Writers Guild of America za celoživotní přínos televizní tvorbě. Allan Burns zemřel 30. ledna 2021 ve věku 85 let ve svém domě v Los Angeles na komplikace spojené s Parkinsonovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Zanechal po sobě manželku Joan, se kterou se oženil v roce 1964, dva syny Erica a Matthewa a šest vnoučat. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho průkopnických děl, která pomohla definovat zlatý věk americké televizní komedie.