

Emily Brontë, scénáristka a spisovatelka, se narodila 30. července 1818 v Thorntonu, West Yorkshire, Anglie. Nejvíce je známá svým jediným románem Na Větrné hůrce, který se stal literární klasikou a inspirací pro řadu filmových adaptací. Ačkoli nebyla scénáristkou v tradičním slova smyslu, její dílo se stalo předlohou pro četné filmové, televizní i divadelní zpracování.
Počátky filmových adaptacíPrvní filmová adaptace Na Větrné hůrce byla natočena v roce 1920 jako němý film. Tento raný snímek byl jedním z prvních pokusů přenést Brontëové temný romantický příběh na filmové plátno. I když se dochovalo jen málo informací o tomto zpracování, položilo základy pro budoucí adaptace.
Hollywoodské zpracování a celosvětová popularitaV roce 1939 vznikla slavná hollywoodská adaptace s Laurencem Olivierem a Merle Oberon v hlavních rolích. Film byl kritikou dobře přijat a získal Oscara za nejlepší kameru. Toto zpracování upevnilo status Brontëové jako autorky, jejíž dílo se skvěle hodí pro dramatická filmová vyprávění.
Další významné filmové adaptaceV průběhu 20. století vzniklo několik dalších verzí. Mezi nejvýznamnější patří britská adaptace z roku 1970 s Timothy Daltonem, která se držela věrněji předlohy. V roce 1992 pak vznikla adaptace s Ralphem Fiennesem a Juliette Binoche, která přinesla nový pohled na klasické dílo díky silným hereckým výkonům a gotické atmosféře.
Moderní zpracování a nové interpretaceV roce 2011 přišlo další britské filmové zpracování, které režírovala Andrea Arnold. Tento film přinesl naturalističtější a syrovější pohled na příběh, soustředil se na vizuální poetiku a minimalizoval dialogy. Adaptace z roku 2022, nazvaná Emily, se naopak zaměřila na samotnou Emily Brontëovou a její život, fiktivně rekonstruovaný jako inspirace pro napsání jejího slavného románu.
Televizní zpracování a minisérieVedle filmových verzí se Na Větrné hůrce dočkalo i řady televizních adaptací. BBC natočila několik verzí, včetně minisérie z roku 1978 a dvoudílného televizního filmu z roku 2009. Tyto adaptace umožnily podrobnější vykreslení složitých vztahů mezi postavami, což je v rámci dvouhodinového filmu často obtížné.