Rebel Randall

Rebel Randall (22. ledna 1922 – 22. července 2010, Chicago, Illinois, USA) byla americká filmová herečka a rozhlasová osobnost. Narodila se jako Alaine Charlotte Dorothy Brandes a během své kariéry se objevila v přibližně 50 filmech mezi lety 1940 a 1956. Počátky kariéry Rebel Randall vyrostla v Chicagu, kde již ve třech letech vyhrála svou první soutěž krásy a v pěti letech začala profesionálně tančit. Po absolvování střední školy Foreman High School v roce 1936 získala zkušenosti v Chicago Playhouse. Její cesta do Hollywoodu začala díky stipendiu na workshop Maxe Reinhardta, které získala díky své popularitě jako "The Coca Cola Girl" a titulu "reklamní královna Chicaga". První hlavní roli na divadelních prknech ztvárnila ve hře Seventeen v roce 1940. Filmová kariéra Svůj filmový debut učinila v roce 1940 ve snímku Turnabout. Po roce působení ve společnosti Paramount jako smluvní herečka v epizodních rolích se rozhodla změnit své jméno z Alaine Brandes na Rebel Randall, což byl její protest proti nedostatku významnějších rolí. Přestože její filmová kariéra nebyla hvězdná, objevila se v řadě filmů 40. a 50. let. Mezi její nejvýznamnější snímky patří The Lone Rider in Ghost Town (1941), kde ztvárnila Helen Clark, Louisiana Purchase (1941), The Powers Girl (1943), In Old Oklahoma (1943), Dead or Alive (1944) v roli Belle Loper, Seven Doors to Death (1944) jako Mable De Rose a The Shadow Returns (1946) v roli Lenore Jessup. Spolupráce s komiky Významnou část její filmografie tvoří komedie, zejména krátkometrážní filmy s populárním komediálním triem The Three Stooges. Objevila se v jejich snímcích jako Booby Dupes (1945), kde hrála "Captain's Girl", dále ve filmech She Snoops to Conquer (1944), Wife Decoy (1945), Hot Water (1946) a Society Mugs (1946). V rozhovoru později vzpomínala na práci s Curly Howardem, kterého považovala za nejzábavnějšího člena skupiny, a na jejich profesionální přístup k natáčení. Modelingová kariéra Během druhé světové války byla Rebel Randall populární pin-up dívkou mezi americkými vojáky. Pracovala jako modelka pro agenturu John Robert Powers a objevila se v několika fotografických sériích, včetně slavného rozkládacího plakátu v časopise Esquire v roce 1943. Její půvabný vzhled jí vynesl přezdívky jako "Miss Double Distilled Honey" a "The Girl whose Voice could Melt an Iceberg". Rozhlasová kariéra Zatímco její filmová kariéra postupně ustupovala, Rebel Randall se v 50. letech stala mnohem větší hvězdou v rozhlase. Byla jedinou ženskou diskžokejkou v Hollywoodu a vysílala na stanici KCBS pro American Forces Radio Service jako moderátorka pořadů "Radio Calling" (později přejmenovaného na "America Calling") a "Jukebox, USA". Její pořad "Jukebox, USA" se stal jedním z nejpopulárnějších programů Armed Forces Radio Service s odhadovaným publikem 244 milionů posluchačů. Proslula tím, že během vysílání umožňovala telefonické hovory mezi vojáky sloužícími v zámoří a jejich rodinami doma, přičemž tyto vysoké telefonní účty (údajně až 2000 dolarů měsíčně) platila ze svého. Osobní život Rebel Randall se proslavila také svými bouřlivými manželstvími. Dvakrát se provdala za rozhlasovou osobnost Williama M. Moora (známého jako Peter Potter) - poprvé v květnu 1943 (rozvod v červnu 1944) a podruhé v září 1946 (rozvod v říjnu 1947). V září 1953 se provdala za bohatého herce a obchodníka Glenna Thompsona, ale toto manželství trvalo jen několik dní a skončilo anulací kvůli údajné duševní nestabilitě jejího manžela. V roce 1949 byla jmenována "Nejkrásnější dívkou televize" a "Glamour dívkou Hollywoodu". V 50. letech musela právně zakročit proti striptérce z New Orleans, která začala používat její jméno. Pozdější léta Naposledy se na filmovém plátně objevila v krátkém filmu Come on Seven z roku 1956. Zbytek života strávila v jižní Kalifornii, měla románky s několika významnými muži, ale již se nikdy neprovdala. Postupně se stáhla z veřejného života a zemřela 22. července 2010 ve věku 88 let v pečovatelském zařízení Valencia Palms Nursing Home v Indio v Kalifornii.