Stéphane Bouy

Stéphane Bouy (6. června 1941, Creil, Oise, Francie – 21. září 1990, Paříž, Francie) byl francouzský herec, který se narodil jako Jean-François Henri Paul Bouy. Během své téměř třicetileté kariéry se objevil v řadě významných francouzských i mezinárodních filmových produkcí, kde často ztvárňoval vedlejší, ale výrazné charakterní role. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájil Stéphane Bouy v polovině 60. let, kdy debutoval ve filmu Belle de jour (1967) režiséra Luise Buñuela, kde se objevil v menší roli muže v baru. Tento snímek s Catherine Deneuve v hlavní roli se stal jedním z nejznámějších děl slavného španělského režiséra a otevřel Bouyovi dveře do světa filmu. Spolupráce s významnými režiséry Bouy pokračoval ve spolupráci s Buñuelem i v jeho dalším významném díle La Voie lactée (1969), kde se objevil po boku herců jako Paul Frankeur, Laurent Terzieff a Delphine Seyrig. Film, který se zabýval náboženskými tématy a herezemi v křesťanství, patří mezi významná díla Buñuelovy pozdní francouzské tvůrčí etapy. V roce 1968 se Stéphane Bouy objevil ve filmu Adieu l'ami (známém také jako Farewell, Friend) režiséra Jeana Hermana, kde ztvárnil jednoho z pomocníků amerického gangstera. Tento francouzsko-italský kriminální film s Alainem Delonem a Charlesem Bronsonem v hlavních rolích zaznamenal v Evropě velký úspěch a pomohl Bronsonovi stát se evropskou hvězdou. Vrchol kariéry Jednou z nejvýznamnějších rolí Stéphana Bouye byla postava Jeana-Bernarda de Voisin ve válečném dramatu Lacombe, Lucien (1974) režiséra Louise Malla. V tomto oceňovaném filmu, který byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, ztvárnil Bouy člena francouzské kolaborantské skupiny během německé okupace Francie za druhé světové války. Film se stal kontroverzním pro svůj pohled na francouzskou kolaboraci s nacisty a je dodnes považován za jedno z nejvýznamnějších děl francouzské kinematografie 70. let. Televizní tvorba Významnou část Bouyovy kariéry tvořila také práce pro televizi. V roce 1978 ztvárnil roli Prince de Condé v historickém televizním seriálu Mazarin režiséra Pierra Cardinala. Tento čtyřdílný seriál zachycoval život kardinála a státníka Mazarina, který žil v letech 1602-1661. Bouy se objevil ve všech čtyřech epizodách a jeho výkon přispěl k úspěchu této historické fresky. V roce 1977 účinkoval v televizním pořadu Le petit théâtre d'Antenne 2, který patřil mezi jeho známější televizní práce. Během své kariéry se objevil i v dalších televizních projektech jako Les Amours des années folles (1981), Hôtel de police (1984) nebo Catherine (1986). Další filmová tvorba Mezi další významné filmy, ve kterých Stéphane Bouy účinkoval, patří Le Grand Blond avec une chaussure noire (1972) Yvese Roberta, kde ztvárnil agenta zatčeného ve Spojených státech. V tomto úspěšném komediálním thrilleru s Pierrem Richardem v hlavní roli prokázal Bouy svůj komediální talent. Bouy se objevil také ve filmu Le Gendarme et les Gendarmettes (1982) režiséra Jeana Giraulta, kde ztvárnil námořníka Olsena z lodi Albacora. Tento snímek s Louisem de Funèsem v hlavní roli byl posledním dílem populární série o četnících ze Saint-Tropez. Stéphane Bouy zemřel 21. září 1990 v Paříži ve věku 49 let. Za svou kariéru vytvořil desítky filmových a televizních rolí, které svědčí o jeho všestrannosti a schopnosti ztvárnit různorodé charaktery. Přestože často hrál vedlejší role, jeho výkony přispěly k úspěchu mnoha významných děl francouzské kinematografie 60. až 80. let 20. století.