Whitney Bourne

Whitney Bourne (6. května 1914, New York City, New York, USA – 24. prosince 1988, Boston, Massachusetts, USA) byla americká filmová a divadelní herečka, která se proslavila především svými rolemi v hollywoodských filmech 30. let 20. století. Původ a začátky kariéry Whitney Bourne pocházela z prominentní newyorské rodiny. Byla dcerou George G. Bourna a vnučkou významného podnikatele Fredericka Gilberta Bourna. Díky svému aristokratickému původu se pohybovala ve vyšší společnosti a v roce 1933 byla dokonce jmenována jednou z nejlépe oblékaných žen ve Spojených státech. Svou divadelní kariéru zahájila jako understudy v broadwayské inscenaci Eight Bells. Postupně se na Broadwayi prosadila v několika hrách, včetně rolí Ann ve hře Firebird (1932), Annie Brown v John Brown (1934), Alice Whitridge v O Evening Star (1936) a jako host na večírku v Case of Clyde Griffiths (1936). Filmová kariéra Její filmový debut přišel v roce 1934 ve snímku Crime Without Passion, kde ztvárnila postavu Katy Costello po boku Clauda Rainse. Film režírovali a produkovali významní scenáristé Ben Hecht a Charles MacArthur. Whitney v něm zaujala svou elegancí a tajemným vystupováním, ačkoliv hlavní pozornost patřila výkonu Clauda Rainse. V roce 1935 se objevila v dalším filmu této tvůrčí dvojice Once in a Blue Moon v roli hraběnky Niny. V roce 1937 se Whitney Bourne objevila v britském muzikálu Head over Heels in Love, který natočila během svého pobytu v Londýně, kde účinkovala také v několika divadelních představeních. Po návratu do USA podepsala smlouvu se studiem RKO a zahrála si hlavní ženskou roli Lee Wilson v leteckém dramatu Flight From Glory (1937) po boku Chestera Morrise. Téhož roku ztvárnila Mary Wilson v romantické komedii Living on Love. Rok 1938 byl pro Whitney Bourne nejplodnějším obdobím její filmové kariéry. Zahrála si hlavní ženskou roli Julie Fraser v dramatu Blind Alibi s Richardem Dixem, kde prokázala svůj talent pro vážné dramatické role. Následovala role Carolyn Martin ve filmu Double Danger a role Pat James v úspěšné komedii The Mad Miss Manton, kde se objevila po boku Barbary Stanwyck a Henryho Fondy. Svou filmovou kariéru zakončila v roce 1939 rolí Peggy Ponsby v komedii Beauty for the Asking s Lucille Ball v hlavní roli. Film vyprávěl příběh kosmetičky, která po rozchodu s přítelem vyvine nový pleťový krém a stane se úspěšnou podnikatelkou. Osobní život a pozdější léta Whitney Bourne byla známá nejen svým hereckým talentem, ale také svým společenským postavením a aktivním sportovním životem. Byla vášnivou lyžařkou, golfistkou a tenistkou. V červenci 1939 se provdala za milionáře a producenta Stantona Griffise, ale jejich manželství skončilo rozvodem v říjnu 1940. V červenci 1946 se provdala za Arthura Osgooda Choata Jr., s nímž měla syna. Toto manželství skončilo v roce 1949. Její třetím manželem byl od roku 1956 burzovní makléř Roy Atwood. Během druhé světové války se Whitney Bourne angažovala jako dobrovolnice Amerického Červeného kříže v rámci programu "clubmobiler", který poskytoval občerstvení a zábavu americkým vojákům. Po skončení své filmové kariéry se stáhla do soukromí a věnovala se rodinnému životu. Whitney Bourne zemřela 24. prosince 1988 v Bostonu ve věku 74 let.