Vladimir Bortko

Vladimir Vladimirovič Bortko, narozen 7. května 1946 v Moskvě, je významný ruský filmový a televizní režisér, scenárista, producent a politik. Nositel titulů Národní umělec Ruska a Národní umělec Ukrajiny. Vzdělání a počátky kariéry Bortko studoval nejprve geologii v Kyjevě, kde po vojenské službě pracoval jako technik. V roce 1969 nastoupil na Státní institut dramatických umění Karpenko-Karyho v Kyjevě, kde získal vzdělání v oblasti filmové režie. V roce 1974 začal pracovat jako asistent režie ve studiu Dovženko a v roce 1980 se stal režisérem ve studiu Lenfilm v tehdejším Leningradu. Jeho třetí film Blondýnka za rohem (The Blonde Around the Corner) z roku 1983 s Andrejem Mironovem a Tatianou Dogilevou v hlavních rolích mu přinesl první výraznější uznání. Průlomové adaptace literárních děl Skutečný průlom v Bortkově kariéře přišel v roce 1988 s adaptací Bulgakovovy novely Psí srdce (Heart of a Dog). Tento černobílý televizní film, věrně sledující původní text, získal mezinárodní uznání včetně ceny Prix Italia na filmovém festivalu v Perugii v roce 1989. Film vypráví satirický příběh zasazený do Moskvy krátce po Říjnové revoluci, kde profesor Preobraženskij provede experiment, při němž promění toulavého psa v člověka, čímž vzniká alegorická kritika sovětské společnosti. V roce 1991 natočil Bortko sovětsko-italský film Afghánský zlom (Afghan Breakdown) s Michele Placidem v hlavní roli, který kriticky zobrazoval sovětskou vojenskou aktivitu v Afghánistánu. Šlo o první hloubkový film o ruské armádě v Afghánistánu po letech sovětské propagandy a cenzury. Velkolepé televizní adaptace Po přelomu století realizoval Vladimir Bortko dva z největších projektů v historii ruské kinematografie pro televizní kanál Telekanal Rossija. Prvním byla adaptace románu Idiot (The Idiot) Fjodora Dostojevského do desetidílného televizního seriálu v roce 2003. Seriál získal všechny hlavní televizní ceny v Rusku a herec Jevgenij Mironov obdržel cenu za nejlepšího herce na Televizním festivalu v Monte Carlu. O tři roky později následovala adaptace románu Mistr a Markétka (The Master and Margarita) Michaila Bulgakova, rovněž jako desetidílný televizní seriál. První vysílání 19. prosince 2005 předcházely měsíce kontroverzí v médiích, ale seriál nakonec zaznamenal bezprecedentní sledovanost. Bortko při adaptaci pečlivě sledoval původní text a dialogy téměř doslovně, protože, jak sám uvedl, Bulgakov napsal román téměř jako scénář. V roce 2009 Bortko vyvolal další velkou kontroverzi svou filmovou adaptací historického románu Taras Bulba (Iron & Blood: The Legend of Taras Bulba) Nikolaje Gogola. Film s rozpočtem 20 milionů dolarů byl uveden s velkou pompou u příležitosti 200. výročí Gogolova narození a ekonomicky byl úspěšný. Kritika tentokrát přišla z Ukrajiny, protože zatímco Bortko umožnil polským hercům ve filmu mluvit polsky, ukrajinští kozáci se museli vyjadřovat v ruštině.