Melita Bihali

Melita Bihali, narozená 4. dubna 1938 v Živogošće u Makarské v Chorvatsku (tehdejší Jugoslávie), byla srbská herečka. Zemřela 25. srpna 2023 v Bělehradě v Srbsku. Melita, původním jménem Melita Jukić, prožila část svého dětství v Istrii a později se přesunula do Zadaru, kde působila jako balerina v místním divadle. Její umělecká dráha ji v roce 1962 přivedla do Bělehradu, kde začala studovat herectví. Na herecké škole byla ve třídě s Mirou Pejić Armenulić, Ljerkou Draženović, Dušicou Žegarac, Nedou Spasojević a Dragou Čumićem. Svou filmovou kariéru zahájila v 60. letech, přičemž větší pozornost na sebe upoutala v 70. letech. Mezi její první významnější role patřily filmy Bubašinter (1971) a The Dog Who Loved Trains (1977) režiséra Gorana Paskaljeviće. V roce 1974 se objevila v populárním jugoslávském televizním seriálu Otpisani (The Written Off), kde ztvárnila postavu německé ženy ve válečném příběhu o mladých partyzánech během druhé světové války v okupovaném Bělehradě. Seriál se stal kultovním dílem jugoslávské kinematografie a získal si miliony diváků. Nejznámější filmová role Největší popularitu Melitě Bihali přinesla role služebné Olji ve filmu The Marathon Family (Maratonci trče počasni krug) z roku 1982 režiséra Slobodana Šijana. V tomto kultovním jugoslávském snímku ztvárnila služebnou v rodině Topalovićů, která se stará o nejstaršího člena rodiny Maksimilijana. Památnou se stala scéna, kdy koupe Maksimilijana (Milivoje Mića Tomić), který jí roztrhne halenku a vtáhne ji do vany. Tato scéna měla původně vypadat jinak, ale režisér Šijan a herec Tomić se rozhodli neříct Melitě o změnách, aby z ní dostali autentickou reakci překvapení. Další významné filmové role V průběhu 80. let se Melita Bihali objevila v řadě jugoslávských filmů, včetně snímků Pozorišna veza (1980), Šesta brzina (1981), Kraljevski voz (1981), Idemo dalje (1982), Savamala (1982), Šest dana juna (1985) a Od zlata jabuka (1985). Zahrála si také v populárních komediích Hajde da se volimo (1987), Tesna koža 3 (1988) a Hajde da se volimo 2 (1989). V 90. letech a později se Melita Bihali objevila v několika významných srbských filmech. Ztvárnila Halilovu matku v oceňovaném válečném dramatu Pretty Village, Pretty Flame (Lepa sela lepo gore, 1996) režiséra Srđana Dragojeviće, které se zabývá bosenskou válkou a vztahem mezi srbským a bosňáckým přítelem, kteří se ocitnou na opačných stranách konfliktu. Její filmografie zahrnuje také role ve filmech Cabaret Balkan (Bure baruta, 1998) režiséra Gorana Paskaljeviće, The Trap (Klopka, 2007) a Parada (2011). V The Trap, moderním filmu noir o muži, který je nucen volit mezi životem a smrtí svého dítěte, se objevila po boku Nebojši Glogovace a Nataši Ninković. V Paradě, kontroverzním filmu o homosexualitě v Srbsku, ztvárnila menší roli úřednice. Divadelní kariéra Vedle filmové a televizní tvorby byla Melita Bihali po 40 let členkou dětského divadla Duško Radović v Bělehradě, kde byla plně oddána své práci. Její oddanost divadlu byla tak silná, že kvůli ní odmítala mnohé nabídky na filmové role. Osobní život V osobním životě byla Melita Bihali 17 let vdaná za Ivana Bihaliho, syna Pavla Bihaliho, zakladatele nakladatelství Nolit. Přestože byl podle jejích slov Ivan výjimečný intelektuál, jejich manželství skončilo kvůli jeho problémům s alkoholem. Děti neměli. Melita Bihali zůstává v paměti srbských diváků především díky své nezapomenutelné roli v The Marathon Family, ale také díky mnoha dalším filmovým a televizním rolím, kterými obohatila jugoslávskou a srbskou kinematografii.