Françoise Bette

Françoise Bette (13. června 1947 – 3. března 2006) byla belgická herečka narozená v Ath v Belgii. Během své herecké kariéry se prosadila především ve francouzských televizních produkcích 70. let 20. století. Filmová a televizní kariéra Françoise Bette se proslavila zejména svou účastí ve třech významných francouzských televizních a filmových projektech. V roce 1976 účinkovala v minisérii La poupée sanglante (Krvavá panenka), šestidílném hororovém seriálu režírovaném Marcelem Cravennem. Tato adaptace románů Gastona Lerouxa vypráví příběh o mechanickém muži s lidským mozkem, který pátrá po skutečných vinících zločinů, za které byl nespravedlivě odsouzen. Minisérie se vysílala na francouzském kanálu Antenne 2 a získala si velkou popularitu u diváků. V roce 1979 se Françoise Bette objevila v politickém thrilleru I... For Icarus (I... jako Ikarus) režiséra Henriho Verneuila, kde ztvárnila postavu Jane Bellony. Tento film s Yvesem Montandem v hlavní roli byl inspirován atentátem na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a následným vyšetřováním. Snímek sleduje příběh státního zástupce, který odmítá přijmout oficiální závěry vyšetřovací komise o atentátu na fiktivního prezidenta a pouští se do vlastního pátrání, které odhaluje rozsáhlé spiknutí. Film získal v roce 1979 Grand prix du cinéma français za nejlepší francouzský film a byl nominován na pět Césarů. Téhož roku se Françoise Bette představila v dalším významném televizním projektu Les dames de la côte (Dámy z pobřeží), pětidílné minisérii režírované Ninou Companeez. Tento úspěšný seriál, vysílaný na francouzské televizní stanici Antenne 2, sleduje osudy tří buržoazních rodin a jejich služebnictva na normandském pobřeží v letech 1911 až 1921, jejichž životy jsou poznamenány první světovou válkou. Seriál se stal významným televizním dílem své doby a pomohl odstartovat kariéru Fanny Ardant. Odkaz Ačkoliv Françoise Bette nepatřila mezi nejznámější herecké hvězdy své doby, její účast ve třech významných francouzských produkcích 70. let jí zajistila místo v historii francouzské kinematografie. Zemřela 3. března 2006 v Montreuil-sous-Bois ve Francii ve věku 58 let. Její herecký přínos zůstává součástí kulturního dědictví francouzské televizní a filmové tvorby.