Eugenie Besserer

Eugenie Besserer (25. prosince 1868, Watertown, New York – 28. května 1934, Los Angeles, Kalifornie) byla americko-francouzská herečka, která se proslavila svými rolemi v němých filmech a raných zvukových snímcích. Dětství a mládí Narodila se ve Watertownu ve státě New York francouzsko-kanadským rodičům, kteří ji v dětství přivedli do Ottawy v Kanadě, kde vyrůstala. Ve dvanácti letech osiřela a utekla od svých opatrovníků. Přicestovala do New Yorku s pouhými 25 centy v kapse. S pomocí průvodčího tramvaje se jí podařilo najít svou bývalou vychovatelku, která jí pomohla vyhledat strýce, u něhož nakonec žila. Divadelní kariéra Svou divadelní dráhu zahájila u producenta McKee Rankina, kde působila po boku hvězdy Nance O'Neill. Brzy se objevila na jevišti s významnými divadelními osobnostmi jako byli Frank Keenan a Wilton Lackaye. V mládí hrála menší roli s Mauricem Barrymorem. Jednu sezónu vystupovala v Pike's Opera House v Portlandu v Oregonu a další sezónu účinkovala v dramatu po boku Henryho Kolkera. Filmová kariéra Do Hollywoodu přišla v roce 1910, kdy se tam teprve začínaly natáčet filmy. Důvodem jejího příchodu na západní pobřeží byla nemoc její sestry. Ve svých 42 letech debutovala v němém filmu The Wonderful Wizard of Oz (1910), což byla první dochovaná filmová adaptace románu L. Franka Bauma. Byla především herečkou němých filmů, která debutovala v roce 1910 v němé verzi The Wonderful Wizard of Oz (1910). V té době jí bylo 42 let. Eugenie se brzy stala charakterní herečkou, která byla velmi žádaná pro obsazování různých rolí. Spojila se se společností Selig Polyscope Company. Významnou roli pro herečku představovala postava Aunt Ray Innis ve filmu The Circular Staircase (1915). Film byl adaptací románu Mary Roberts Rinehartové. Jednou z jejích raných významných rolí byla role ve filmu The Birth of a Nation (1915), režírovaném D.W. Griffithem. V tomto kontroverzním, ale vlivném filmu ztvárnila Besserer roli paní Cameronové, ústřední postavy příběhu. The Birth of a Nation sehrál významnou roli v rozvoji filmových technik a byl jedním z prvních celovečerních filmů. Díky své ochotě přijmout prakticky jakoukoli roli se Eugenie mohla podílet na filmech jako Enemies of Children (1923), The Millionaire Policeman (1926), The Jazz Singer (1927) (první "zvukový" film) a A Royal Romance (1930). Přechod k zvukovému filmu S přechodem k zvukovému filmu na konci 20. let 20. století čelilo mnoho herců němého filmu výzvám při adaptaci na nové médium. Eugenie Besserer však úspěšně přešla k zvukovému filmu a pokračovala ve své herecké kariéře ve filmech s dialogy. Její nejvýznamnější rolí byla postava matky hlavního hrdiny v prvním zvukovém filmu The Jazz Singer. V pozdější scéně tohoto filmu Jack (Al Jolson) mluví se svou matkou, kterou hrála právě Eugenie Besserer, v rodinném salonu; jeho otec vstoupí a pronese jedno velmi rozhodné slovo "Stop!", což je poslední replika dialogu ve filmu. Působivá byla zejména scéna, kdy Jolson zpívá "My Blue Heaven", když se právě vrátil domů a baví svou matku. Uprostřed písně začne Jolson mluvit s matkou, kterou hrála Eugenie Besserer; dialog byl zcela improvizovaný, přičemž Jolson jí sliboval řadu luxusních dárků. Besserer říká velmi málo kromě rozrušených vzdechů a chichotání (Jolsonovo povídání se stává trochu děsivě koketní vzhledem k jejich vztahu postav), a zdá se, že nebyla dobře nahrána. Ale působilo to strhujícím způsobem reálně, jak dosud nebylo vidět v žádném z těchto filmů - jednoduše díky zvuku. Filmová podpora vynikla v osobách Eugenie Besserer jako matky, Otto Lederera jako rodinného přítele a Warnera Olanda jako otce. Po každé Jolsonově písni publikum tleskalo. Vzrušení rostlo s postupem filmu, a když Jolson začal svou scénu s Eugenie Besserer, "publikum se stalo hysterickým". Osobní život a závěr kariéry Když jí bylo 15 let, provdala se za obchodníka s uměním Alberta W. Heggera. Měli jednu dceru. Sdílela domov se svým manželem, Albertem W. Heggerem, obchodníkem s uměním, od doby, kdy přišla do Los Angeles. Žili v domě na vrcholu kopce nad Silver Lake. Jejím posledním filmem byl To the Last Man (1933). Eugenie zemřela přirozenou smrtí 28. května 1934 v Los Angeles v Kalifornii. Eugenie Besserer zemřela v roce 1934 ve věku 65 let na srdeční záchvat ve svém domě. Během své dlouhé kariéry se objevila ve více než 200 filmech a stala se jednou z nejvýznamnějších charakterních hereček své doby. Její schopnost přizpůsobit se přechodu od němého filmu ke zvukovému ji řadí mezi výjimečné osobnosti rané kinematografie.