Yori Bertin

Yori Bertin, narozená 28. prosince 1940 v Bidartu (Pyrénées-Atlantiques, Francie) jako Catherine Chassin-Briault, je francouzská herečka, která se proslavila především svými rolemi ve významných filmech francouzské kinematografie. Filmová kariéra Yori Bertin vstoupila do světa filmu v roce 1958, kdy debutovala v dnes již kultovním snímku Elevator to the Gallows (francouzsky Ascenseur pour l'échafaud) režiséra Louise Malla. V tomto noir thrilleru, který je považován za přelomové dílo francouzské kinematografie a předchůdce francouzské nové vlny, ztvárnila postavu Véronique, mladé dívky, která se svým přítelem Louisem (Georges Poujouly) ukradne auto hlavního hrdiny. Film, ve kterém hlavní role ztvárnili Jeanne Moreau a Maurice Ronet, se stal významným díky své atmosféře, vizuálnímu stylu a ikonickému jazzovému soundtracku Milese Davise. Role Véronique, ačkoliv nebyla hlavní, přispěla k Bertinině kariérnímu rozjezdu a zařadila ji mezi vycházející herecké talenty své doby. Kontroverzní role a umělecký přínos Jedním z nejvýznamnějších filmů v kariéře Yori Bertin byl The Nun (La Religieuse) z roku 1966, režírovaný Jacquesem Rivettem podle románu Denise Diderota. V tomto kontroverzním snímku, který byl kvůli svému kritickému zobrazení katolické církve dočasně zakázán francouzskou vládou, ztvárnila Bertin roli sestry Sainte-Thérèse. Film s Annou Karinou v hlavní roli vypráví příběh mladé ženy, která je proti své vůli nucena stát se jeptiškou. The Nun byl nakonec uveden na filmovém festivalu v Cannes, kde sklidil kritický úspěch a byl nominován na Zlatou palmu. Účast v tomto umělecky významném a společensky provokativním díle upevnila pozici Bertin jako respektované herečky francouzského filmu. Televizní a divadelní tvorba Vedle filmové kariéry se Yori Bertin věnovala také televizní tvorbě. V roce 1961 ztvárnila hlavní roli Lady Windermere v televizním filmu L'éventail de Lady Windermere, adaptaci slavné divadelní hry Oscara Wildea. Tento snímek režírovaný Françoisem Girem představuje satirický pohled na viktoriánskou společnost a její pokrytectví. V roce 1973 pak Bertin zazářila v hlavní roli Markýzy de Clainville v televizním filmu La gageure imprévue, opět pod režijním vedením Françoise Gira. Kromě těchto významných rolí se objevila v řadě dalších televizních produkcí, včetně seriálů jako Thibaud (1968) nebo Les cinq dernières minutes (1967). Osobní život V osobním životě prošla Yori Bertin několika manželstvími. Byla provdána za Valentina Roberta Duffa Abdyho, Jeana Lefebvra a Georgese Starckmanna. Od 13. srpna 1988 je její manželem Albert David Taylor. Přestože její filmografie není rozsáhlá, její přínos francouzské kinematografii je nezpochybnitelný, zejména díky účasti ve filmech, které se staly milníky francouzské filmové historie. Její role ve filmech Elevator to the Gallows a The Nun ji zajistily trvalé místo v dějinách francouzského filmu, především díky spolupráci s významnými režiséry jako Louis Malle a Jacques Rivette.